17 C 25/2024-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 15 957,74 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila s tím, že dne , datum, poskytla žalované ošetření, za které byla žalované dne , datum, vystavena faktura č. , tel. číslo, na částku 15 957,74 Kč, splatná , datum, . Cena za jednotlivé provedené úkony vychází ze seznamu zdravotních úkonů s bodovým ohodnocením dle vyhlášky č. 134/1998, k jednotlivým hodnotám úkonů se připočítávají nepřímé náklady, tzv. minutová sazba. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila.2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).3. Z faktury č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , splatné , datum, bylo zjištěno, že žalované byla předepsána k úhradě celkem částka 15 957,74 Kč za výkony ze dne , datum, . Konkrétně se jedná o výkony označené , adresa, – , podezřelý výraz, , č. , hodnota, – jízda vozidly , Anonymizováno, , č. , adresa, – cílené vyšetření , Anonymizováno, , č. , adresa, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, . S poznámkou VZP pojištěné platné od , datum, .4. Z ceníku bylo zjištěno ohodnocení jednotlivých úkonů.5. Lustrací žalované v ISZR bylo zjištěno, že žalovaná je , Anonymizováno, státním příslušníkem. Od února 2021 má hlášenou adresu pobytu na území České republiky.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalované bylo dne , datum, poskytnuto ošetření žalobkyní. Ošetření žalobkyně řádně v souladu s doloženým ceníkem vyúčtovala fakturou č. , tel. číslo, na 15 957,74 Kč, splatnou , datum, . Žalovaná je státním příslušníkem , Anonymizováno, republiky, na území České republiky nemá trvalý pobyt. V době poskytovaných služeb neměla platné zdravotní pojištění ČR.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně. Mezi účastníky byla v souladu s § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., uzavřena smlouva o péči o zdraví, na základě které žalobkyně poskytla žalované vyšetření, které řádně vyúčtovala v souladu s ceníkem. Jelikož žalovaná nebyla v době poskytnutí služby účastníkem veřejného zdravotního pojištění ČR, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se na ni nevztahoval, žalobkyni tak vzniklo právo po žalované požadovat náklady za provedená vyšetření.8. Žalovaná v průběhu řízení nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné částky, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalované zanikla. Vzhledem k výše uvedenému proto soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.