31 C 197/2025-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se z titulu postoupené pohledávky domáhala zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí částky , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit i s úrokem ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, . Právní předchůdkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal právní předchůdkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Právní předchůdkyně žalovanému vyplatila úvěr dne , datum, převodem z bankovního účtu právní předchůdkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně tak svůj závazek splnila, nicméně žalovaný své závazky ze smlouvy porušil tím, že nevrátil poskytnuté finanční prostředky i s úroky za poskytnutí úvěru, ačkoliv mu bylo známo, že je povinen celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději do dne , datum, . Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, právě na žalobkyni. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Soud vyzval žalobkyni k dotvrzení a doložení ověření úvěruschopnosti v zájmu plného úspěchu žaloby, na to reagováno nebylo, soud poučil žalobkyni o nároku jen na nezaplacenou část jistiny v případě nedoložení a o rozhodnutí bez nařízení jednání jen o tomto zvláštním bezdůvodném obohacení.3. Stejně uvědomil i žalované, ten při poučení o významu nereagování souhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř., k věci samé ani možnosti plnit nezaplacenou jistinu se k výzvě soudu nevyjádřil.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti o skutkovém stavu věci.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným na dálku (dle popisu žaloby) smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve které bylo sjednáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit nejpozději do , datum, . Dále bylo zjištěno, že se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru úrok ve výši , částka, (279,83 % ročně). RPSN bylo sjednáno ve výši 1 141,20 %.6. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaný zaslal dne , datum, ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, na bankovní účet právní předchůdkyně č. účtu , č. účtu, verifikační platbu ve výši , částka, .7. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně zaslala dne , datum, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, č. účtu , č. účtu, , částku ve výši , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně postoupila právě na žalobkyni.9. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, zaslaným mu doporučeně, přičemž tento dopis zahrnoval i předžalobní upomínku ze dne , datum, , v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, . Dle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán dne , datum, .10. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru smlouva o zápůjčce, když žalovanému byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 2390 o. z. Žalovaný měl zápůjčku uhradit se sjednanou úplatou. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky dle § 2392 odst. 1 o. z., přičemž úrok může být vyjádřen jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným způsobem (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 21 Cdo 869/2012). Ve smlouvě byl založen ujednáním stran dle § 1746, § 1 odst. 2 o. z. vedle zaplacení úroku i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky.11. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od , datum, ).13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne , datum, zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne , datum, (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a Okresního soudu , adresa, sp. zn. OS , adresa, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z , datum, C-679/18. Krajský soud v , adresa, vyjádřil ve svém rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěru