31 C 245/2025-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky shora.. Žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu, SPZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, přičemž žalovaný neměl ode dne , datum, do dne , datum, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Část dlužné částky se skládá ze základu příspěvku ve výši , částka, , který je tvořen zákonnou sazbou , částka, /den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen zákon. Dále vozidlo nebylo pojištěno nebylo ode dne , datum, do dne , datum, , část dlužné částky se zde skládá ze základu příspěvku ve výši , částka, , který je tvořen zákonnou sazbou , částka, /den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Vozidlo nebylo pojištěno ještě ode dne , datum, do dne , datum, , část dlužné částky se zde skládá ze základu příspěvku ve výši , částka, , který je tvořen zákonnou sazbou , částka, /den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Dále žalobkyně nárokuje v každém případu porušení částku , částka, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně zaslala vždy žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil.2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). K věci samé se nevyjádřil.3. Z výzev ze dne , datum, a , datum, k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, do nejméně 30 dní zjistil soud, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalovaného zákonného příspěvku nepojištěného vozidla a poplatku, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel, resp. vlastník, shora uvedeného vozidla a vozidlo nemělo v žalovaném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Žalovanému byla výzva odeslána dle informací o zásilce v den vyhotovení výzvy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu trvalého pobytu, a i pro případ nevyzvednutí se předpokládá její doručení třetího dne dle § 573 o.z. Vlastnictví a provoz vozidla žalovaným bez pojištění v uváděné době vyplývá z elektronických informací poskytovaných Ministerstvem dopravy.4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel, resp. vlastník, vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, zde v souladu § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy. Nárok na zaplacení poplatku se opírá o ustanovení § 4 odst. 4 zákona, výše vychází z § 2a vyhlášky č.205/1999 Sb.5. Soud shledal žalobu za převážně důvodnou ohledně příspěvků i poplatků, žalovanému byla vždy vypravena zákonem předpokládaná výzva, v řízení nebylo zjištěno, že by došlo k úhradám či jinému zániku nároku. Lhůta k plnění dle výzvy činila nejméně 30 dní. Soud zamítl žalobu pouze pro jeden poplatek , částka, , neboť jeho vynaložení nehodnotí jako účelné, když výzva z , datum, mohla být učiněna pro dvě dlužná navazující období. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. po marném uplynutí lhůty dle výzvy.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení jen nepatrně neúspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, v souladu s vyčíslením žaloby. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, když právní zástupce je plátce.