13 C 41/2026-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně zahájila řízení o nároky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaným uzavřela 11. 5. 2023, a ze smlouvy o sdružených službách plynu, uzavřené dne 3. 11. 2023, obě pro odběrné místo Aloisina výšina 444/7 v Liberci. Konkrétně nárokovala nedoplatek 8 259,86 Kč za období od 19. 12. 2023 do 2. 5. 2024 z vyúčtování elektřiny se splatností 22. 5. 2024. Dále nedoplatek z vyúčtování plynu za období od 29. 11. 2023 do 19. 6. 2024 ve výši 26 723,32 Kč vyúčtovaný se splatností 10. 7. 2024. Od následujícího dne po splatnosti obou vyúčtování nárokovala i zákonný úrok z prodlení až do zaplacení. Naposledy uplatnila částku 285,12 Kč s tím, že se jedná o část poplatku, který žalobkyně naúčtovala ve výši 907,50 Kč, a na jehož úhradu byla započtena platba žalovaného 622,38 Kč ze dne 21. 5. 2024. K poplatku uvedla, že provedla odpojení elektřiny v odběrném místě 4. 5. 2024, za což si poplatek naúčtovala se splatností 20. 5. 2024, kdy v návaznosti na toto datum rovněž nárokovala z poplatku zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil, v průběhu řízení zůstal zcela pasivní, na zákonné doručovací adrese si nepřebíral zásilky.3. Soud provedl k důkazu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze které zjistil, že pro tvrzené odběrné místo ji účastníci sjednali 11. 5. 2023. Ve smlouvě byla jako adresa pro zasílání vyúčtování sjednána emailová adresa , e-mail, . Stejná adresa pro zasílání vyúčtování byla uvedena i ve smlouvě o sdružených službách dodávky plynu, ze které soud zjistil, že ji účastníci sjednali 3. 11. 2025 pro uvedené odběrné místo pod č. , hodnota, . Dále byla provedena k důkazu obě vyúčtování za tvrzená období, kdy z daňového dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že jde o vyúčtování elektřiny, konečné vyúčtování za nárokované období, na částku 8 259,86 Kč se splatností 22. 5. 2024. V případě plynu bylo provedeno pod č. , hodnota, rovněž konečné vyúčtování dodávky za tvrzené období a splatnost nedoplatku 26 723,32 Kč byla stanovena na 10. 7. 2024. Z předložených emailových zpráv vyplývá, že obě vyúčtování byla žalovanému zaslána na smlouvami sjednanou emailovou adresu, a to 9. 5. 2024 v případě elektřiny a 27. 6. 2024 v případě plynu. Co se týká poplatku za odpojení, tak žalobkyně navrhla pouze důkaz vyúčtováním, které na něj vystavila. Toto soud neprováděl, neboť v prvé řadě bylo třeba prokázat, že k tvrzenému odpojení vůbec došlo (že je žalobkyně provedla), pokud měl poplatek náležet právě za jeho provedení. Samotné vyúčtování za situace, kdy k odpojení samotnému žádný důkaz navržen nebyl, a to ani při nařízeném jednání, ke kterému se žalobkyně nedostavila, by na věci nemohlo nic změnit.4. Po právní stránce se jednalo mezi žalobkyní a žalovaným obecně o vztah z kupní smlouvy. Ta je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „o. z.“). Dále je problematika upravena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění rozhodném k datu uzavření předmětné smlouvy. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby. Dle ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit cenu za dodaný plyn a cenu související služby.5. Žalobkyně v řízení prokázala, že měla se žalovaným uzavřen smluvní vztah na dodávku do doběrného místa jak na elektřinu tak plyn, a že dodávky v obou případech řádně vyúčtovala. Rovněž prokázala, že obě vyúčtování se všemi náležitostmi stanovenými vyhl. č. 207/2021 Sb. se dostala před datem jejich splatnosti sjednaným způsobem do dispozice žalovaného. Povinností žalovaného (který v řízení nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by úhradu provedl) bylo v době splatnosti, kde mu byla pro plnění poskytnuta delší lhůta než na vyzvání, vyúčtovaný nedoplatek zaplatit. Jelikož tak neučinil, dnem následujícím po splatnosti se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z.6. Soud proto žalobkyni přiznal oba nárokované nedoplatky. Dle § 1970 o. z. má pak žalobkyně nárok i na úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V § 2 tohoto předpisu je výše úroku dána repo sazbou ČNB zvýšenou o 8 %, když repo sazba je rozhodná ve výši 1. dne kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení. Pokud tedy žalobkyně nárokovala úrok v této výši, nebyl důvod jí nevyhovět ani co do příslušenství k oběma pohledávkám z titulu nedoplatku. V případě poplatku za odpojení žalobkyně neprokázala, že by k odpojení došlo, resp. nenavrhla k tomu ani žádný důkaz, a tento nárok jí proto nebyl přiznán včetně příslušenství z něho nárokovaného.7. Až na nepatrnou část jinak úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 3 o.s.ř. náhrada nákladů řízení, podmínkou však dle § 142a o.s.ř. je, aby ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu žalovaného výzvu k plnění, což bylo učiněno. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem 1 411 Kč a náklady právního zastoupení. Advokát učinil tři úkony po 700 Kč, když věc převzal, odeslal předžalobní výzvu a podal formulářovou žalobu podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.). K jednotlivým úkonům dále náleží tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. jako náhrady advokátových hotových výdajů, náležejících k úkonům právní služby. Z částek kromě soudního poplatku pak advokátu, který je plátcem, náleží i náhrada za DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., a tedy z částek 2 100 Kč a 300 Kč, kdy DPH činí 504 Kč. Náklady v celkové výši včetně soudního poplatku 4 315 Kč jsou splatné dle § 149 o.s.ř. k rukám advokáta.8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.