20 C 312/2025-43 — Okresní soud v Liberci

, Jméno manželky, se domáhala rozvodu manželství uzavřeného s , Jméno manžela, dne , datum, před Městským úřadem , adresa, . Uvedla, že po třech letech společného soužití si manželé přestali rozumět a manželka v něm nechce pokračovat. Manželka chce začít nový život, což umocňuje i to, že manžel je momentálně ve vězení., Jméno manžela, mj. uvedl, že celá situace je pro něho obtížná a požádal o posečkání se soudním rozhodnutím, aby si o tom mohl s manželkou ještě promluvit. K tomu došlo a manžel s rozvodem souhlasil. Vyjádřil se však k majetkovým poměrům ve vztahu k (blíže neurčenému) pozemku v obci , adresa, . Vztahy kolem tohoto pozemku by dle jeho názoru měly být vyřešeny, než dojde k rozvodu manželství. V posledním vyjádření ze dne 7. 4. 2026 však vyslovil souhlas s rozvodem manželství a požádal, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. V návaznosti na sdělení manžela, požádala manželka o totéž.Soud provedl důkaz kopií oddacího listu, z něhož byla prokázána existence manželství účastníků, uzavřeného dne , datum, před Městským úřadem , adresa, . Manželství je zapsáno v knize manželství Matričního úřadu vedeného Městským úřadem , adresa, ve svazku , číslo, , roč. , číslo, , strana/list , číslo, , poř. č. , hodnota, .V souladu s procesním předpisem upustil od výslechu účastníků, neboť byly splněny podmínky uvedené v ust. § 389 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), a soud nemá důvodné pochybnosti o jejich naplnění. Manželé svá stanoviska podpořili písemnými vyjádřeními. Současně oba požádali o jednání v jejich nepřítomnosti.Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2025 (dále jen „o. z.“), soud může manželství rozvést, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Dle § 743 odst. 3 o. z. se manželé mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde.Soud pokládá za pravdivá tvrzení účastníků o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a je již toliko formálním svazkem. Obnovení soužití nelze očekávat, když nelze očekávat jeho obnovu do podoby funkčního partnerského vztahu.Soud má za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené výše, a proto žalobě vyhověl, když není smysluplné, aby byl formálně zachováván jinak nerealizovaný a nenaplňovaný vztah, a manželství rozvedl. Oba manželé vyjádřili s rozvodem souhlas, byť zejm. manžel nese celou situaci těžce. Manželka však trvalé soužití zjevně obnovit nechce.Náhradu nákladů tohoto druhu řízení upravuje § 23 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), kdy zásadně v řízení ve věcech manželských nemají účastníci proti sobě právo na jejich náhradu. Náhradu nákladů lze přiznat pouze, pokud to odůvodňují okolnosti případu, které však soud v dané věci neshledal, proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z nich.