9 C 172/2020-19 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku uvedenou s tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] pomocí prostředků umožňujících dálkovou komunikaci, respektive na internetových stránkách [anonymizováno] spotřebitelský úvěr dne [datum], na základě kterého poskytovatel zaslal žalovanému úvěrovou částku ve výši 5 000 Kč, která měla být zaplacena včetně poplatku ve výši 2 178 Kč do 11. 4. 2018. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti ani později svůj závazek ze smlouvy ani zčásti neuhradil. Pohledávka byla poté postoupena na základě smlouvy ze dne 10. 8. 2018 ze [právnická osoba] na současnou žalobkyni. Ani po následných výzvách a oznámeních žalovaný svůj závazek ani zčásti nesplnil. V rámci celého řízení žalovaný byl nekontaktní a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. 2. Soud ve věci provedl tyto důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 12. 3. 2018 na částku 5 000 Kč za poplatek 2 178 při nedodržení splatnosti, potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2018, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva ze dne 24. 11. 2019 včetně podacího lístku. Na základě provedeného dokazování má soud na základě úvěrové smlouvy a potvrzení o vyplacení úvěru za prokázáno, že žalovaná se [právnická osoba] platně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. s tím, že požadovanou částku ve výši 5 000 Kč obdržel na svůj účet a z důvodu pasivity žalovaného v rámci řízení má soud za prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalovaný tento úvěr řádně a včas nevrátil, a to ani zčásti. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek a souvisejících dokladů má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně převedena na současnou žalobkyni, čímž má za prokázánu její aktivní legitimaci v tomto řízení. Na základě všech výše uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 3. Pokud jde o odůvodnění rozsudku, řídil se soud ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, což představuje 3 úkonu právní služby po 200 Kč, 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.