1 C 261/2021 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se svým návrhem domáhal proti žalované zaplacení koncesionářského rozhlasového poplatku za dobu od 1. 9. 2019 do 1. 9. 2020 ve výši 585 Kč (13 měsíců x 45 Kč) a částky za neprovedenou řádnou přihlášku rozhlasového poplatníka ve výši 5 000 Kč, celkem 5 585 Kč. Uplatněný nárok opřela o tvrzení, že ze sdělení [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], zjistila, že žalovaná ke dni 18. 3. 2019 odebírala od této společnosti elektrickou energii. Dne 25. 6. 2019 byla žalované doručena do datové schránky výzva žalobce k placení rozhlasové poplatku, jelikož byla žalovaná na základě dat poskytnutých v souladu s § 8 odst. 10 zák. č. 348/2005 Sb. evidována jako odběratel elektřiny a nebyla přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku. Žalovaná však na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala a byla proto žalobcem považována k datu 31. 8. 2019 za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky v zákonné výši počínaje měsícem [měsíc] [rok]. Dle ust. § 9 odst. 2 žalobce žalované za nesplnění oznamovací povinnosti dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. vystavil zákonnou přirážku ve výši 5 000 Kč. V doplnění žaloby ze dne 11. 10. 2021 žalobce zdůraznil, že žalovaná nereagovala na výzvu žalobce doručenou 25. 6. 2019, když ve lhůtě 30 dnů nezaslala žalobci příslušné čestné prohlášení o tom, že nedrží, popř. neužívá rozhlasový přijímač a ani se nepřihlásila do evidence poplatníků. Žalobce proto uzavírá, že žalovaná se tak stala poplatníkem rozhlasového poplatku jako právnická osoba a to na základě vyvratitelné právní domněnky. Fakt, že byl rozhlasový poplatek hrazen domácností na jiné adrese místa pobytu členů určité domácnosti, než je adresa odběrného místa, kde žalovaná jako právnická osoba odebírala ke dni odeslání výzvy elektřinu, je zcela bezpředmětný. 2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který byl žalované doručen dne 7. 4. 2021. Proti platebnímu rozkazu podala téhož dne žalovaná odpor. V odporu namítla, že žalobce vychází z nepravdivých informací a uvedla, že dům, v němž podnikala, nevlastní od 22. 12. 2017. V průběhu řízení dále žalovaná doplnila a konkretizovala tvrzení, o něž opírá závěr o nepravdivosti informací žalobkyně. Uvedla, že [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] ukončila činnost 26. 2. 2018, s tím, že k 30. 1. 2019 bylo přerušeno provozování činnosti dle živnostenského zákona. Rozhlasový poplatek je placen na adrese [adresa], [IČO]. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 22. 12. 2021. K jednání se žalobkyně nedostavila, svoji neúčast řádně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání dostavila a uvedla, že proti platebnímu rozkazu podala odpor proto, že žalobkyně vychází z nesprávných předpokladů. Žalovaná ke dni [datum] již žádnou činnost neprovozovala a elektrickou energii na adrese [adresa žalované], neboť pro neshody mezi společníky byl dům [adresa] v [obec] prodán a ke dni [datum] byl vlastnictvím společnosti [právnická osoba], která jej od žalované nabyla dle kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Žalovaná v tomto domě ani na jiné adrese žádnou činnost neprovozovala, neboť žalovaná je od roku [rok] zcela bez majetku. Nemá žádné zaměstnance. K přehlášení elektrické energie na nového vlastníka domu [adresa] nedošlo proto, že pověřená osoba příslušný krok neučinila a žalovanou o tom neinformovala. Žalovaná nevlastní ani nedrží žádný movitý ani nemovitý majetek a nevlastní a neužívá ani rozhlasový přístroj. 4. Podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (odst. 1). Je-li rozhlasový nebo televizní přijímač příslušenstvím dopravního prostředku, poplatníkem je provozovatel dopravního prostředku (odst. 3). Dle odst. 4 ust. § 3 zák. č. 348/2005 Sb., jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 5. V projednávané věci žalobce odvozuje závěr o tom, že žalovaná je poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit, z toho, že žalovaná ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy žalobkyně neoznámila žalobkyni písemným čestným prohlášením, že rozhlasový přijímač nevlastní, nedrží a ani déle než 1 měsíc neužívá. Na základě toho, byla žalovaná zaevidována k 31. 8. 2019 do evidence rozhlasového poplatníka s povinností platit rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně vždy do 15.dne (čtvrtletí/pololetí/rok). Současně žalobce uzavřel, že žalovaná nesplnila povinnost, kterou jí ukládá jako poplatníku rozhlasového poplatku ust. § 8 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., když se sama do evidence poplatníků nepřihlásila do 15 dnů ode dne, kdy se poplatníkem stala. Uplatnil proti žalované proto přirážku k poplatkům dle ust. § 9 odst. 1 písm. a), odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. ve výši 5 000 Kč. Nároky, které žalobce uplatnil v tomto řízení proti žalované, se opírají o vyvratitelnou právní domněnku, že žalovaná je poplatníkem rozhlasového poplatku. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích odst. 4 ust. § 3 zákona sleduje pouze přesunutí důkazního břemene v situaci, kdy je to spravedlivé s ohledem na nulovou možnost provozovatele vysílání vést dokazování přímo u poplatníka. Smysl této právní úpravy spočívá v úmyslu zákonodárce provozovateli rozhlasového vysílání pomoci tím, že odstraní jeho výše popsaný důkazní handicap. Vazbu na připojení k distribuční soustavě elektrické energie je zákonodárcem zvolena proto, že odběr elektřiny vytváří většinou předpoklad pro provoz rozhlasových a televizních přijímačů a až na výjimky platí pravidlo, kdo odebírá elektřinu, má rozhlas a televizi. Důvodová zpráva uvádí, že vyvratitelná právní domněnka je konstrukcí, která otevírá prostor pro prokázání opaku, v těch případech kdy výjimečně odběratel elektřiny nevlastní ani nedrží rozhlasový přijímač. Žalovaná se povinnosti uhradit nároky žalobce v projednávané věci bránila a bylo tedy na žalované, aby prokázala, že poplatníkem rozhlasového poplatku ve smyslu ust. § 3 zákona č. 348/2005 Sb. není. 6. Soud ve věci provedl důkaz výpisem z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020, přehledem dlužných předpisů, výpočtem úroku z prodlení, výzvou žalobce žalované ze dne 25. 6. 2019, doručenkou ze dne 25. 6. 2019, předžalobní výzvou žalobce ze dne 27. 1. 2020, doručenkou ze dne [datum], výpisem z obchodního rejstříku žalované, formulářem pro odběratele elektřiny – přihláška / čestné prohlášení, zprávou dodavatele elektřiny, kupní smlouvou ze dne [datum], plnou mocí ze dne 7. 8. 2017, výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku žalované a výslechem jednatele žalované jako účastníka řízení. 7. Z výzvy žalobce žalované ze dne 25. 6. 2019 a doručenky ze dne 25. 6. 2019 vzal soud za prokázané, že dne 25. 6. 2019 byla žalované doručena do datové schránky výzva žalobce k placení rozhlasové poplatku, jelikož byla žalovaná na základě dat poskytnutých v souladu s § 8 odst. 10 zák. č. 348/2005 Sb. evidována jako odběratel elektřiny a nebyla přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku. Zjištění, že žalovaná byla evidována jako odběratel elektřiny ke dni [datum] vyplynulo ze sdělení [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO]. Z vyjádření žalované i výpovědi jejího jednatele jako účastníka řízení, vzal soud za prokázané, že žalovaná na tuto výzvu nereagovala, když dle jednatele v době doručení výzvy již neměla žádný majetek a neprovozovala žádnou činnost. Jednatel se v té době podnikatelské činnosti nevěnoval, pracoval jako řidič kamionu a zřejmě se stalo, že datovou zprávu otevřel, ale domníval se, že se žalované netýká, proto na ni náležité nereagoval. Výpovědí jednatele bylo dále prokázáno, že žalovaná od roku 2018 neprovozuje žádnou výdělečnou činnost, nemá žádnou provozovnu ani zaměstnance a je zcela bez majetku. V době, kdy jí byla doručena výzva žalobce, nevlastnila žádný rozhlasový přístroj ani jiné zařízení způsobilé přenášet rozhlasové vysílání a žádné takové zařízení ani nedržela a neužívala a tento stav trvá i v současnosti. Toto tvrzení žalované bylo dále podpořeno výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku žalované, z něhož soud zjistil, že žalovan