11 C 202/2021-49 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 11 580 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 2. 5. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 2. 5. 2019, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 8 000 Kč spolu s příslušenstvím do 1. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí od 0,01 Kč do 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas a vznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Předmětem žaloby je jistina ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 3 480 Kč (z dlužné jistiny 8 000 Kč od 2. 6. 2019 do 10. 8. 2020), paušální náhrada nákladů za upomínání ve výši 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 929,59 Kč (z částky 8 000 Kč od 2. 6. 2019 do 10. 8. 2020). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 8. 2020. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků. 3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o úvěru [číslo] ze dne 2. 5. 2019, obchodní podmínky, soubor identifikačních údajů žalované. Smlouva o úvěru není vlastnoručně podepsána, neobsahuje ani elektronický podpis žalované ani původního věřitele. Z obsahu listiny dále vyplývá, že věřitel poskytne úvěr ve výši 8 000 Kč na dobu 30 dnů s tím, že žalovaná zaplatí částku 8 000 Kč. Z výpisu z účtu vyplývá, že dne 2. 5. 2019 přišla od žalované částka 1 Kč (není uvedena žádná zpráva pro příjemce) a dle potvrzení o platbě byla na účet žalované zaslána dne 2. 5. 2019 částka 8 000 Kč z účtu původního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího listu vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a postoupení oznámil žalované dopisem ze dne 8. 9. 2020 podaným k poštovní přepravě dne 9. 9. 2020, v oznámení byla žalovaná též vyzvána k zaplacení do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 3. 5. 2021 podaným dle poštovního podacího listu k přepravě dne 5. 5. 2021. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou, tedy že žalovaná odsouhlasila znění smlouvy včetně ujednání o smluvní pokutě a dalších nákladech. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky v celkové výši 8 000 Kč původním věřitelem na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně prokázala, že výzva k plnění byla odeslána dne 9. 9. 2020, dle fikce doručení podle občanského zákoníku byla doručena v třídenní lhůtě od odeslání, žalovaná měla plnit v desetidenní lhůtě do 24. 9. 2020 a od 25. 9. 2020 je v prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného pak soud uvádí, že nebylo prokázáno, že by původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka zahrnující příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 13 343 Kč a žalobkyně byla úspěšná pro částku 8 790 Kč zahrnující i příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 66 %, žalovaná v rozsahu 34 %, žalobkyně má právo na náhradu 32 % svých nákladů (66 % - 34 %) z celkových nákladů ve výši 2 071 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), jeden úkon právní služby ve výši 150 Kč (jednoduchá výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 221 Kč. Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů ve výši 663 Kč. Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.