7 C 121/2016-240 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobou podanou soud dne 27. 6. 2016 se původní žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] domáhal určení, že pozemek st. p. [číslo] tak, jak je zaznamenán ve vytyčovacím náčrtu č. zakázky [číslo] a vytyčený dne 5. 5. 1998 v terénu, kde je ohraničen stávajícím plotem, je v jeho vlastnictví. Návrh odůvodnil [anonymizováno], že je vlastníkem parcely st. [parcelní číslo] (dříve [anonymizováno]) zaps. v [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], dne 5. 10. 1998 Okresní úřad- Okresní pozemkový úřad zaslal vytyčovací náčrt, který určil vyznačení hranic pozemku [číslo] v terénu plastovými mezníky, mezník na bodu [číslo] je vrcholem úhlu tvořený hranicí pozemku [číslo] s pozemkem [anonymizováno] a pozemkem [anonymizováno] na straně jedné a s pozemkem, který tvoří obecní cestu. Žalovaný v roce 2016 koupil pozemek st.p. [číslo] spolu s na něm stojící stavbou bývalých kanceláří, požádal Stavební úřad (MÚ) v [obec] o součinnost při zjištění polohy stavby plotu, který zhotovil žalobce a také požádal geodetickou kancelář [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o nové vytýčení hranice mezi pozemky [číslo] a [anonymizováno]. V terénu byla vytyčena nová hranice mezi oběma pozemky a nová poloha bodu [číslo], nová hranice znamená, že žalobce by měl plot posunout o cca 1,5 m směrem do svého pozemku u bodu [číslo] a cca o 1 m na styku hranic pozemků [číslo], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalobce s posunutím plotu a [anonymizováno] i hranice pozemku nesouhlasí a namítá, že takto oplocený pozemek [číslo] užívali již jeho právní předchůdci, takto oplocený pozemek užívali v dobré víře, utvrzené vytyčovacím náčrtem a namítl vydržení pozemku, když ve prospěch jeho dobré víry svědčí zaměření a vytyčení v terénu kanceláří [anonymizováno] [jméno] z roku 1998 a tato počíná přídělem pozemku rodičům žalobce, pokračuje po vydání pozemku v restituci až do 20. 6. 2016, kdy byl žalobce seznámen s novým stavem. 2. Usnesením ze dne 24. 1. 2018 č. j. 7 C 121/2016-53 soud připustil, aby na místo původního žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] narozeného [datum] vstoupil nový účastník, a to [celé jméno žalobce] [datum narození], který se stal vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] (dříve [číslo]) na základě darovací smlouvy ze dne 18. 9. 2017 uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalobce] jako dárcem a [celé jméno žalobce] jako obdarovaným s právními účinky vkladu ke dni 19. 9. 2017. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že plot, který ohraničuje pozemek [číslo] který je předmětem vydržení, drží žalobce a drželi žalobcovi právní předchůdci, byl postaven na počátku 90. let minulého století a původní žalobce jej svépomocí opravil v roce 2013. V roce 1998, kdy vyměřovala [anonymizováno] kancelář [příjmení] [jméno] pozemky, osadila terén geodetickou značkou z červeného plastu, tato vymezovala styk tří parcel, [číslo], [anonymizováno] a [číslo] a tedy i rohový sloupek plotu. Značka se nacházela z tehdejšího pohledu až za plotem parcely [číslo] uvnitř parcely [anonymizováno] je nepochybné, že plot zcela respektoval aktuální vlastnictví, plot mezi parcelami [číslo] a [číslo] není sporný. 3. Usnesením ze dne 4. 4. 2019 č. j. 7 C 121/2016-99 soud připustil změnu žaloby, navrženou žalobcem v podání ze dne 1. 4. 2019, kterou se určuje, že pozemek [číslo] o výměře 24 m2, ostatní plocha, jiná plocha, zapsaný v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce], je ve vlastnictví [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum]. Při jednání soudu dne 6. 6. 2019 žalobce doplnil, že původní plot byl z rezavého pletiva, pospravovaný, nacházel se na stejném místě jako současný plot., není mu známo, kdy a kým byl postaven, zda mezi částmi byly sloupky nebo pletivo bylo pověšeno na náletové dřeviny. Doba pro vydržení začala od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu, kdy byl pozemek vrácen v restituci panu [jméno] [celé jméno žalobce] a ujal se držby tohoto pozemku. V podání ze dne 13. 6. 2019 doplnil, že [obec] [celé jméno žalobce] ohlásil Stavebnímu úřadu MÚ [obec] dne 30. 3. 2007 stavbu (opravu) plotu ohraničující st. p. [číslo] ohlášením stavby ze dne 28. 3. 2007. 4. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Pokud jde o užívání pozemků je sporným vrcholový bod [číslo] na hranici st. [číslo] st [parcelní číslo], který byl původně označený v terénu plastovým mezníkem, který však neodpovídá stavu mapy katastru nemovitostí (KN). Souřadnice jsou sice shodné ve vytyčovacím náčrtu č. z. [číslo] z roku 1994, v současné mapě KMD a i v novém vytyčení z roku 2016 č. z. [číslo] 2016, ale je nesoulad v označení bodu v terénu. Nesoulad vznikl [anonymizováno], že v předchozí analogové mapě KN byla budova na st [parcelní číslo] vyznačena tak, že obvod budovy tvořil vlastnickou hranici. Při měřítku tehdy používané mapy 1: [číslo] jeden milimetr na mapě zobrazuje přibližně 3 m v terénu. Za této obecně známé skutečnosti o nepřesnostech mapy KN a použitému měřítku těchto map nebylo možné ověřit jakýkoliv nesoulad v zákresu budovy v terénu a bod [číslo] byl následně vytyčen ortogonální metodou od stěny budovy a to chybně, jak vyplynulo z následného vyznačení stavby na st [parcelní číslo] v mapě KMD a vytyčení v roce 2016. Při přepracování mapy KN [stát. instituce] na digitalizovanou podobu mapy byl nalezen náčrt vyznačení stavby na pozemku st [parcelní číslo] zapsán do KN v roce 1980, který nebyl v původní mapě vyznačen a ani nebyl nalezen v době vytyčování katastru. Z původního náčrtu je patrné, že k budově přísluší ještě pozemek se schodištěm, obvod budovy tedy netvoří v části vlastnickou hranici. Kontrolním vytyčení totožných souřadnic bodu [číslo] ze dne 20. 6. 2016 č. z. [číslo] 2016 je vytyčený bod upřesněn ve své poloze oproti původně vyznačenému mezníku z roku 1994, bod nyní leží vně současného oplocení ve vzdálenosti 3 m od rohu stavby na st [parcelní číslo] a [anonymizováno] se také potvrzuje odchylka v mapách dříve používaných měřítek 1: [číslo]. Žalovaný koupil nemovitost pozemek st [parcelní číslo] s vjezdem v dostatečné šíři pro obslužnost pozemku a stavby [adresa] dle platného schváleného stavu zapsaného v katastru nemovitostí. V okamžiku kdy žalobce zjistil, že se stal žalovaný vlastníkem pozemku st [parcelní číslo] se stavbou [adresa], přikročil žalobce k oplocení pozemku st [parcelní číslo] tak, že svým konáním uzavřel přístup žalovanému na pozemek st [parcelní číslo] tak, že současně není možné obsluhovat tento pozemek st [parcelní číslo], není možné na něho vjíždět, pozemek upravovat, opravit jímku ani budovu [adresa], protože není dodržena vzdálenost alespoň 3 m, aby na pozemek mohlo být cokoliv transportováno či dopravováno vozidlem pro potřeby oprav ze strany žalovaného. Při místní šetření pro upřesnění poměrů účastníků nařízené [stát. instituce] – stavební úřadem, všichni účastníci řízení odsouhlasili pořízený protokol a vytyčení bodu [číslo] a správnost vyznačení bodu [číslo] v terénu potvrdili svým podpisem. V podání ze dne 4. 9. 2018 žalovaný doplil, že měřičská značka byla v terénu při vytyčení v roce 1998 umístěna chybně, neboť byla osazena na základě ortogonální metody měřené po budově, ale budova byla v mapě zakreslena špatně, což úkol zpracovávající geodet nevěděl, a protože pozemek byl zarostlý, tak si vypomohl tím, že bod zjednodušeně odměřil od stavby. Souřadnice bodu z vytyčení v roce 1998 a 2016 jsou stále stejné, nebyly měněny, jen v roce 2016 byly vytyčeny polární metodou a i stav v katastru byl již napraven podle původního nezakresleného zobrazení budovy i se schodištěm. Na přiložené fotografii z roku 2014 je patrné. K tvrzení, že zde nebyl žádný plot, pouze nepořádek, předložil fotografií z roku 2014 s tím, že žalobce začal tvrdit, že zde byl nějaký plot z dřívějška, až když pozemek žalovaný koupil. Dle tvrzení žalovaného zde plot při uzavírání kupní smlouvy žalovaným však nebyl. 5. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který působil u Státního statku [obec] od roku 1968 do roku 1982 jako vedoucí sadu, do roku 1994 jako ředitel se podává, že dům [adresa] byl využíván k ubytování brigádníků, později jako kancelářská budova, od domu [adresa] podél cesty (komunikace) vedlo oplocení z pletiva zavěšeného na sloupcích, ve vzdálenosti 2-3 metry od [adresa] byl sloupek s panty, a druhý sloupek byl ve vzdálenosti 5-6 metrů od prvého sloupku rovněž s panty, na kterých byla zavěšená dvoukřídlová vrata, jednalo se o trubkový rám vypletený pletivem. Původně vedle domu [adresa] byla vrátka, na která pak navazovala část pletiva, které vedlo k prvnímu sloupku s vraty. Asi v roce 1974 byla vedle domu na zhotovené základy přišroubovaná násypka z důvodu posílení zdroje vody, vrátka byla odstraněna, místo nich a části plotu bylo nataženo pletivo od sloupku směrem k domu, aby byl objekt uzavřen. Kolem násypky se nedalo chodit, neboť v základech se nacházely kotvící konzole. Uvedenými vraty se vjíždělo zemědělskou technikou např. i kombajnem do objektu na zahradu využívanou na uskladnění zemědělských strojů,