7 C 135/2021-47 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 41 472,30 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 1. 6. 2018, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli poplatek ve výši 13 125 Kč zahrnující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 653 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 29 % ročně), odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 6 020 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, poslední splátka byla stanovena na 26. 7. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Uhradil celkem částku 2 500 Kč, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena 13. 18. 2018. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 21. 2. 2018, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli poplatek ve výši 12 283 Kč zahrnující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 504 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 29 % ročně), odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, poslední splátka byla stanovena na 17. 4. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Uhradil celkem částku 8 300 Kč, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena 9. 7. 2018. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni. Žalobkyně požaduje dle smlouvy ze dne 1. 6. 2018 jistinu ve výši 13 930,45 Kč, dlužnou část poplatku ve výši 10 315,85 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 997,47 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 27. 7. 2019 do 20. 1. 2020), dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 803,99Kč (z dlužné jistiny od 21. 8. 2018 do 20. 1. 2020), úrok ve výši 29% ročně z jistiny ve výši 13 930,45Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dle smlouvy ze dne 21. 2. 2018 žalobkyně požaduje jistinu ve výši 9 969,39 Kč, dlužnou část poplatku ve výši 7 256,61 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 232,59 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 18. 4. 2019 do 20. 1. 2020), dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 378,27Kč (z dlužné jistiny od 17. 7. 2018 do 20. 1. 2020), úrok ve výši 29% ročně z jistiny ve výši 9 969,39Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného, které jsou obsahem karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v této kartě. 2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Soud věc projednal bez přítomnosti žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 1. 11. 2021 nedostavil, svoji neúčast neomluvil. 4. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 1. 6. 2018 soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 28 125 Kč, která zahrnuje částku 15 000 Kč, úrok ve výši 2 683 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost ve výši 6 020 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 469Kč splatných vždy ke konci splátkového období s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Výše výpůjční úrokové sazby činí 29 % a je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 21. 2. 2018 soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 26 283 Kč, která zahrnuje částku 14 000 Kč, úrok ve výši 2 504 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 439 Kč splatných vždy ke konci splátkového období s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Výše výpůjční úrokové sazby činí 29 % a je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný dle smlouvy [číslo] uhradil 8 300Kč a na smlouvu [číslo] uhradil 2 500Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, seznamu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dopisem ze dne 28. 1. 2021 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně, dle podacího lístku byla zásilka předána k přepravě dne 29. 1. 2021. K tvrzení žalobkyně o prověřování úvěruschopnosti žalovaného z poskytnutých informací od žalovaného, jejich ověření doklady zaznamenanými do zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva nebyly soudu předloženy, mezi důkazy nebyly označeny. 5. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), na kterou se vztahuje též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost původního žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zák