9 C 111/2021-64 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 148,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 744 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,45 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], která byla následně převedena na společnost [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta úvěrová částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala řádně a včas vrátit včetně souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 300 Kč, a to formou 13 pravidelných měsíčních splátek v jednotlivé výši 1 300 Kč. Celková výše, kterou měla žalovaná uhradit, činila tedy částku 17 300 Kč, respektive 16 900 Kč, neboť při uzavření úvěrové smlouvy uhradila jednorázový poplatek za uzavření ve výši 400 Kč. Žalovaná se však následně se splácením úvěru dostala do prodlení, když na svůj závazek uhradila celkem částku 2 500 Kč, a to i včetně poplatku za uzavření. Právní předchůdce žalobkyně pak využil svého oprávnění plynoucího ze smlouvy a poskytnutý úvěr ke dni [datum] zesplatnil a požadoval okamžitou úhradu takto zesplatněného úvěru včetně uplatnění sankčních ujednání spočívajících v možnosti požadovat smluvní pokutu. Pohledávka poté byla převedena na současnou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s tím, že žalovaná od doby zesplatnění úvěru na svůj závazek již nic neuhradila a žalobkyně se tedy po opakovaném marném vyzývání k zaplacení svého nároku domáhala soudní cestou podáním předmětné žaloby. Tuto svou žalobu pak podáním ze dne [datum] vzala částečně zpět ohledně částky 91,15 Kč, o kterou ponížila požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení a dále tak činil výši 1 057,20 Kč. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující o poskytnutí spotřebitelského úvěru a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru s tím, že žalované byl ze strany právního předchůdce žalobkyně prokazatelně poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž jeho celkovou splatnou částku představovala výše 17 300 Kč, kterou se žalovaná zavázala řádně a včas uhradit pravidelnými měsíčními splátkami v počtu 13 splátek po 1 300 Kč. Dále má soud za prokázáno, že žalovaná na tento svůj závazek uhradila celkem pouze částku 2 500 Kč s tím, že následně došlo k účinnému zesplatnění zbytku nesplaceného úvěru, přičemž toto oprávnění vycházelo přímo z úvěrové smlouvy a dále má soud rovněž za prokázáno, že došlo k platnému uplatnění sankčního nástroje ve formě smluvní pokuty, když tato skutečnost rovněž vyplývá přímo z textu smlouvy. Soud má pak rovněž za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení. Na základě výše uvedeného má pak tedy soud za dostatečně prokázáno, že žalovaná dluží žalobkyni částku 10 000 Kč na jistině, 1 744 Kč na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, částku 1 542 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku 1 514 Kč na úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení, částku 6 000 Kč na smluvní pokutě a částku 1 057,20 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Dále pak má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 744 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok obchodní ve výši 10,45 % z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaná se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřila, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.