9 C 84/2021-21 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 456 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy ze dne [datum] o sdružených službách o dodávkách elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na základě které se poskytovatel zavázal dodávat elektrickou energii na dané odběrné místo a žalovaný se zavázal za takto spotřebovanou elektrickou energii dle provedeného odpočtu řádně zaplatit. Na základě odběru elektrické energie pak poskytovatel žalovanému vystavil fakturu [číslo] za období od 21. 9. 2017 do 6. 11. 2017, na kterou žalovaný uhradil celkem částku 4 940 Kč a neuhrazená částka z této faktury zůstala ve výši 272 Kč. Poté poskytovatel vystavil žalovanému další vyúčtování fakturou [číslo] za období od 13. 12. 2018 do 10. 9. 2019 na celkovou částku 21 264 Kč, na kterou žalovaný uhradil celkem 20 080 Kč, tedy celková dlužná částka z tohoto vyúčtování činí 1 184 Kč Celkem tedy žalovaný z provedených vyúčtování dlužil poskytovateli částku 1 456 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila pohledávku žalobkyni. Následně pak žalobkyně žalované zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum] na zaplacení dlužné částky, žalovaný ani poté dlužnou částku v celkové výši 1 456 Kč žalobkyni nezaplatil ani částečně a žalobkyni tak nezbylo, než se svých nároků domáhat soudní cestou. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 5. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a žalovaný se zavázal za dodanou energii řádně a včas platit sjednanou cenu. Dále má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně vystavil faktury [číslo] se splatností do [datum] za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum] ve výši 5 212 Kč, na kterou žalovaný uhradil 4 940 Kč a [číslo] se splatností do [datum] za spotřebu elektřiny v období od 13. 12. 2018 do 10. 9. 2019 ve výši 21 264 Kč, na kterou žalovaný zaplatil částku 20 080 Kč. Na dlužné spotřebované energii tak žalovaný dluží celkem částku 1 456 Kč, kterou ani po výzvách ze strany žalobkyně neuhradil. Na základě těchto skutečností byl nárok žalobkyně shledán opodstatněným a dostatečně důkazně podložený, a proto soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 1 489 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.