9 C 95/2021-20 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 800,20 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet] s tím, že [právnická osoba] se zavázala žalovanému zřídit a vést tento účet v české měně a žalovaný se zavázal dodržovat veškeré smluvní podmínky, zejména pak udržovat na svém účtu kladný zůstatek finančních prostředků pro účely úhrady poplatků spojených se správou tohoto účtu a dalších plateb. K tomuto účtu nebylo sjednáno povolené přečerpání finančních prostředků do záporného zůstatku, tj. úvěr kontokorentního typu. V průběhu smluvního vztahu však žalovaný porušil svou smluvní povinnost v udržování kladného zůstatku na účtu a dostal se do nepovoleného debetu v celkové výši 2 800,20 Kč, o čemž byl [právnická osoba] informován a vyzýván k dorovnání finančních prostředků, k čemuž však ze strany žalovaného nedošlo a poskytovatel tedy účet žalovaného zrušil a dlužnou částku převedl ke dni [datum] na evidenční účet pohledávek a rovněž vyzval žalovaného k uhrazení tohoto jeho závazku. Pohledávka byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ze společnosti [právnická osoba] na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalobkyní byl pak žalovaný opět dále vyzván k dobrovolnému splnění své povinnosti, předžalobní výzvou ze dne [datum], nicméně žalovaný na svůj závazek nic neuhradil. Žalobkyni tak nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2662 a následující, na základě kterého [právnická osoba] s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování finančních služeb, na základě které mu zřídila a vedla běžný účet v české měně, bez možnosti přečerpání finančních prostředků do záporného zůstatku a žalovaný se zavázal dodržovat všechna smluvní ujednání, která následně pak žalovaný porušil tím, že se na svém účtu dostal do záporného zůstatku, který již následně ani po výzvách, a ni po zrušení účtu již nedorovnal, a to ani zčásti. Soud má rovněž za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení a současně i to, že žalovaný svůj závazek nesplnil ani zčásti současné žalobkyni. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za to, že nárok žalobkyně je dostatečně prokázán, a to i za situace, kdy se žalovaný v průběhu řízení k záležitosti nijak nevyjádřil a nevznesl proti uplatněnému nároku žádné námitky, kterými by se soud měl zabývat. Na základě výše uvedeného soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 1 489 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku se řídí ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.