1 C 287/2022-21 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech dne [datum] domáhala zaplacení částky 1 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako poplatník televizního poplatku nedostál své povinnosti podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, když nezaplatil žalobkyni televizní poplatek v celkové částce 1 620 Kč. Žalovaný nezaplatil dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě stanovené v písemné výzvě. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení z jednotlivých dlužných plateb televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby dne [datum] v celkové výši 114,66 Kč a uplatnila též nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 63 Kč. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Z listinných důkazů, a to potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], výzvy k úhradě ze dne 4.4.2022 včetně dodejky, specifikace výpočtu zákonného úroku z prodlení lze učinit závěr, že žalovaný se přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku v březnu 2021 a byl identifikován spojovacím číslem SIPO [číslo]. Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za měsíce duben 2021 až březen 2022 včetně v celkové výši 1 620 Kč. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení Českou poštou, s.p., kterou žalobkyně zmocnila k inkasu. Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zákon). Žalovaný, který je držitelem televizního přijímače, byl podle § 3 odst. 1 zákona poplatníkem televizního poplatku, jehož výše činila 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona). Poplatek byl splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný svou zákonnou povinnost k zaplacení televizního poplatku za shora uvedené období nesplnil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 1 620 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek za jednotlivé měsíce ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data splatnosti poplatků za uvedené měsíce do 19.7.2022 v celkové výši 114,66 Kč a náklady uplatnění pohledávky v částce 63 Kč. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a žádala náhradu nákladů řízení a to zaplacený soudní poplatek a náklady za zastoupení advokátem. Soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, a to ve výši 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dva režijní paušály po 100 Kč jako náhradu hotových výdajů za podání žaloby a předžalobní upomínku. Paušální náhrada hotových výdajů byla přiznána v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb., když na tuto paušální náhradu hotových výdajů by měl nárok i účastník nezastoupený advokátem. Soud nepřiznal žalobkyni právo na odměnu za zastoupení žalobkyně advokátem. Soud odkazuje na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 3344/12 a jeho závěr, podle kterého činnost České televize není výkonem veřejné moci, nicméně, na poli svého působení má výsadní postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Pokud agendu televizních poplatků Česká televize sama spravuje a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení do značné míry vytrácí. Ústavní soud uzavírá, že je žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když soud neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.