11 C 211/2021-60 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 5 996,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 7. 11. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 4 000 Kč do 21. 11. 2017 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaná navrhované znění smlouvy o úvěru akceptovala vložením unikátního kódu. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas a vznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Předmětem žaloby je jistina ve výši 4 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 996,80 Kč (z dlužné jistiny 4 000 Kč od 22. 11. 2017 do 5. 4. 2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 516,96 Kč (z částky 4 000 Kč od 22. 11. 2017 do 1. 7. 2019). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 22. 7. 2019. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a žalovaná se k jednání nedostavila. 3. Žalobkyně předložila listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] ze dne 7. 11. 2017, standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpis z účtu původního věřitele, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019 včetně poštovního podacího archu, předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2021 včetně podacího archu. Smlouva o úvěru není vlastnoručně podepsána, neobsahuje ani elektronický podpis žalované. Z obsahu této listiny vyplývá, že původní věřitel poskytne úvěr ve výši 4 000 Kč se splatností do 21. 11. 2017 s tím, že žalovaná zaplatí částku 4 000 Kč, není uveden žádný poplatek za poskytnutí úvěru. [právnická osoba], které soud vyžádal, zjistil, že žalované byla zaslána dne 7. 11. 2017 původním věřitelem částka 4 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího listu vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a postoupení oznámil žalované dopisem ze dne 19. 8. 2019 podaným k poštovní přepravě dne 20. 8. 2019, v oznámení byla žalovaná též vyzvána k zaplacení do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 12. 3. 2021 podaným dle poštovního podacího listu k přepravě dne 18. 3. 2021. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou, tedy že žalovaná odsouhlasila znění smlouvy včetně ujednání o smluvní pokutě a dalších nákladech. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky v celkové výši 4 000 Kč původním věřitelem na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně prokázala, že výzva k plnění byla odeslána dne 20. 8. 2019, dle fikce doručení podle občanského zákoníku byla doručena v třídenní lhůtě od odeslání, žalovaná měl plnit v desetidenní lhůtě od doručení do 2. 9. 2019 a od 3. 9. 2019 je v prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka zahrnující příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 7 512 Kč a žalobkyně byla úspěšná pro částku 4 955 Kč zahrnující i příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 66 %, žalovaná v rozsahu 34 %, žalobkyně má právo na náhradu 32 % svých nákladů (66% - 34 %) z celkových nákladů ve výši 1 368 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), jeden úkon právní služby ve výši 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 168 Kč. Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů ve výši 438 Kč. Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.