11 C 244/2021-42 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 24 762 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o půjčce [číslo] dne 20. 7. 2006, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli poplatek ve výši 7 968 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 15. 8. 2006. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu ve výši 11 038,46 Kč, souhrnný poplatek ve výši 7 329,54 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 21 497,35 Kč za období od 23. 8. 2006 do 18. 12. 2020 a úroky z prodlení do zaplacení. Dále původní věřitel uzavřel smlouvu o půjčce [číslo] dne 2. 5. 2006, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli poplatek ve výši 3 984 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena 15. 8. 2006. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu ve výši 3 842,55 Kč, souhrnný poplatek ve výši 2 551,45 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 7 483,34 Kč za období od 23. 8. 2006 do 18. 12. 2020 a úroky z prodlení do zaplacení. 2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 20. 7. 2006 lze učinit závěr, že původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 7 968 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 19 968 Kč v 52 týdenních splátkách po 384 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 30. 4. 2006 lze učinit závěr, že původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 3 984 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 9 984 Kč v 52 týdenních splátkách po 192 Kč s tím, že první splátku je povinen zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a oznámení o postoupení pohledávek a ze dne 6. 1. 2021 vzal soud za prokázané, že původní věřitel oznámil postoupení pohledávek žalovanému. Dopisem ze dne 29. 7. 2021 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně, když dle podacího lístku byla zásilka podána k poštovní přepravě. 4. V posuzovaném případě byly mezi účastníky uzavřeny dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku smlouvy o půjčce. Žalovaný převzal ve smlouvách uvedenou finanční hotovost, kterou se zavázal sjednaným způsobem splácet. Žalovaný řádně nesplácel a původnímu věřiteli vzniklo právo na uhrazení poskytnuté částky. Nárok žalobkyně nabyla postoupením pohledávky. Soud nepřiznal žalobkyni nárok na souhrnný poplatek, když žalobkyně se k jednání nedostavila a soud nemohl poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení v souladu s ustanovením § 118a o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k souhrnnému poplatku, tj. co tento poplatek zahrnoval, a to k posouzení jeho přiměřenosti. Poučení soud poskytuje zásadně při jednání. Žalovaný se pak k jednání nedostavil a žádnou námitku neuplatnil. Soud proto shledal nárok žalobkyně za důvodný ve výši dle ve výroku I. včetně zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. z nesplacené jistiny. V části souhrnného poplatku včetně příslušenství žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Soud přihlédl k tomu, že rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a neúspěchem je malý. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 6. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř do tří dnů od právní moci rozsudku.