11 C 3/2022-65 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u [název soudu] žalobu postoupenou Okresnímu soudu v Lounech, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 595 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 8. 8. 2016 prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 100 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], který měl být splacen nejpozději do 7. 9. 2016. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy. Žalovaný následně odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy, uvedl číslo svého účtu a obdržel bezpečnostní kód na uvedené telefonní číslo. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 8. 8. 2016. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 1 100 Kč, sjednaný poplatek ve výši 495 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 2. Soud věc projednal bez přítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila a nežádala o odročení. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se neomluvil. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] z 8. 8. 2016, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 4. 2020, výzvu k úhradě ze dne 17. 4. 2020 včetně podacího lístku. Smlouva o úvěru je formulářem, který neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Z textu vyplývá, že se společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 100 Kč s datem poskytnutí 8. 8. 2016 na dobu 30 dnů s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Formulář upravuje nároky původního věřitele na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč při porušení povinnosti zaplatit závazek řádně a včas splatnou následující den po dni termínu splatnosti úvěru, dále pro případ prodlení se splacením splatné částky delším jak 5 kalendářních dnů další smluvní pokutu ve výši 0,25% za každý den prodlení z dlužné částky, dále nárok na poplatky za upomínky v řádu stokorun odstupňované podle délky prodlení. Dle části výpisu byla částka 1 100 Kč zaslána na shora uvedený účet žalovaného. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne 22. 6. 2017 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalovaného u [název soudu], sp. zn. [insolvenční spisová značka], ve věci bylo dne 24. 8. 2017 rozhodnuto o úpadku žalovaného a následně o splnění schváleného oddlužení splátkovým kalendářem. Původní věřitel přihlásil do insolvenčního řízení výše uvedenou pohledávku ve výši 1 595 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč bez příslušenství. Žalovaný dluh uplatněný přihláškou nepopřel. Dle zpráv o plnění oddlužení žalovaný během oddlužení uhradil celkem částku 774 Kč. Dne 23. 10. 2019 bylo zrušeno schválené oddlužení a řízení bylo zastaveno s právní mocí tohoto rozhodnutí dne 20. 11. 2019. Dopisem ze dne 17. 4. 2020 podaným téhož dne k přepravě původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení žalované pohledávky žalobkyni a žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky do tří dnů. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 1 100 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Ze strany žalovaného nedošlo k uznání dluhu, když pohledávku původního věřitele v rámci insolvenčního řízení pouze nepopřel. Ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku o konkludentním uznání dluhu nelze využít, když se nejednalo o částečné plnění, ale tzv. dílčí plnění vyplývající z rozhodnutí soudu. I v případě prokázání uzavření smlouvy považuje soud ujednání, o které žalobkyně opírá svůj nárok, za rozporná z hlediska dobrých mravů s ohledem na výši poplatku za poskytnutí úvěru, výši smluvních pokut ve vztahu poskytnuté jistině, výši poplatků za upomínací akce a další ujednání. Taková smlouva by byla z tohoto důvodu absolutně neplatná. Soud odkazuje na obdobné hodnocení dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4084/12. Soud zohlednil, že žalovaný plnil v rámci insolvenčního řízení a zaplatil částku 774 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 326 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po právní moci rozhodnutí soudu o zrušení oddlužení a zastavení řízení, když přihlášku pohledávky lze považovat za výzvu k plnění. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. 5. V řízení byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.