9 C 102/2022-51 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 936,56 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy ze dne [datum] o sdružených službách o dodávkách elektřiny a plynu do odběrného místa [obec a číslo], na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii a plyn na dané odběrné místo a žalovaný se zavázal za takto spotřebovanou elektrickou energii a plyn dle provedeného odpočtu řádně zaplatit. Na základě odběru elektrické energie pak žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] se splatností do 3. 6. 2020 za spotřebu elektřiny v období od 12. 6. 2019 do 7. 5. 2020 ve výši 5 804,78 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani částečně. Dále pak na základě odběru plynu pak žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] se splatností do 10. 6. 2020 za spotřebu plynu v období od 25. 10. 2019 do 19. 5. 2020 ve výši 8 651,78 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani zčásti. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 2krát 240 Kč za dvě zaslané upomínky, přičemž žalovaný tyto poplatky neuhradil ani zčásti. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný byl v průběhu řízení nečinný, nekontaktní a proti uplatněným nárokům nevznesl žádné námitky. 5. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii a plyn do sjednaného odběrného místa [obec a číslo] a žalovaný se zavázal za dodanou energii a plyn řádně a včas platit sjednanou cenu. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila fakturu za dodanou elektřinu ve výši 5 804,78 Kč splatnou 3. 6. 2020 a fakturu za spotřebovaný plyn ve výši 8 651,78 Kč splatnou 10. 6. 2020 a 2krát poplatek ve výši 240 Kč, s tím, že žalovaný na tyto částky žalobkyni neposkytl ani částečnou platbu. Na dlužných spotřebovaných energiích včetně poplatků za upomínání tak žalovaný dluží celkem částku 14 936,56 Kč, kterou ani po výzvách ze strany žalobkyně neuhradil. Na základě těchto skutečností byl nárok žalobkyně shledán opodstatněným a dostatečně důkazně podložený, a proto soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit celkem částku 2 525 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 936,56 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).