9 C 120/2022-45 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný dne [datum] se svým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] v ulici [ulice] v [obec] zaparkoval své vozidlo v místě označeném dopravní značkou„ zákaz vjezdu mimo zásobování“, čímž se dopustil dopravního přestupku a současně tímto vozidlem blokoval výjezd od mateřské školy. Hlídka městské policie na místě nařídila odtah tohoto vozidla, což bylo provedeno a vozidlo bylo odtaženo na služebnu Městské policie v ulici [ulice]. Žalovaný se poté následně do služebny dostavil, kde mu bylo vozidlo vydáno a bylo mu uloženo uhradit poplatek za odtažení vozidla ve výši 1 500 Kč a pokuta ve výši 500 Kč. Jelikož na místě u sebe neměl finanční hotovost, bylo s ním sepsáno uznání dluhu, ve kterém svůj závazek vůči žalobci ve výši 1 500 Kč uznal co do důvodu i výše s tím, že tento závazek uhradí do 30 dnů od podpisu uznání, tj. od 16. 10. 2020. Následně však tento svůj závazek neuhradil ani zčásti, a to ani po zaslané předžalobní výzvě. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se v průběhu řízení k nároku žalobce žádným způsobem nevyjádřil. 5. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a přiložených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný dne [datum] se svým vozidlem jednak porušil dopravní předpisy tím, že parkoval na zákazu vjezdu a současně svým vozidlem způsobil překážku v dopravě, čehož důsledkem bylo odtažení tohoto vozidla s naúčtováním příslušného poplatku dle nařízení č. 2/2012 Statutárního města Mostu ve výši 1 500 Kč a toto vozidlo bylo umístěno na služebně Městské policie [obec]. Dále má soud za prokázáno, že žalovanému bylo poté vozidlo ještě téhož dne vydáno a byl mu stanoven poplatek za odtah ve výši 1 500 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do 30 dnů. Z toho důvodu, že se žalovaný k věci samé nijak nevyjádřil, má soud rovněž za prokázáno, že žalovaný tento poplatek neuhradil ani zčásti, tudíž zůstává i nadále v prodlení se splněním svého závazku a nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z uvedené částky je tedy důvodný. Počátek běhu těchto úroků je pak odvozen z výzvy k úhradě ze dne 12. 4. 2021, kde byla žalovanému stanovena dodatečná lhůta do 12. 5. 2021. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit celkem částku 4 146 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 546 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).