9 C 161/2022-20 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 396,13 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný v období od června 2011 do ledna 2019 byl střídavě odhlášen a přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky, přičemž v tomto období opakovaně využíval zdravotnickou péči s tím, že některé z těchto výkonů byly provedeny v období jeho odhlášení z trvalého pobytu a tudíž tyto výkony nebyly kryty zdravotním pojištění. Kvůli těmto skutečnostem měl původně žalovaný za tyto nekryté zdravotnické úkony provést platbu osobně příslušnému zdravotnickému zařízení, nicméně takto neučinil a nadále se prokazoval průkazem pojištěnce žalobkyně, ačkoliv v dané době tento průkaz nebyl platný. Žalobkyně za tyto zdravotnické úkony provedla úhrady, nicméně následnou kontrolou období pojištění žalovaného v porovnání s provedenými úkony bylo zjištěno, že právě na některé z těchto zdravotnických úkonů bylo žalobkyní hrazeno neoprávněně, tudíž žalovaný tímto žalobkyni způsobil škodu v období od června 2011 do ledna 2019 v celkové výši 5 396,13 Kč odpovídající součtu všech uhrazených zdravotnických výkonů, ke kterým v daném období žalobkyně nebyla povinna. Žalovaný byl poté vyzýván výzvou ze dne [datum] k dobrovolné úhradě celkové dlužné částky, nicméně žalovaný zůstal nečinný a dlužnou částku ani zčásti neuhradil. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se v průběhu řízení k nároku žalobkyně žádným způsobem nevyjádřil a po celou dobu zůstal nekontaktní a nečinný. 5. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný byl původně pojištěncem žalobkyně, nicméně byl opakovaně přihlášen a odhlášen k pobytu na území České republiky, přičemž tyto změny nehlásil žalobkyni, která poté v omylu hradila za žalovaného zdravotnické služby poskytnuté na území České republiky, a to i v období, kdy zde nebyl hlášen k trvalému pobytu. Na základě toho mu nárok na pojištění zanikl a případné zdravotnické úkony, které využil na území České republiky, měl osobně hradit. Uvedené vychází z důkazů poskytnutých žalobkyní, a to zejména informacemi o pojištěnci, tj. přehled vzniku a zániku pojištění a přehled všech úhrad, které provedla žalobkyně za poskytnuté zdravotnické úkony žalovanému v předmětném období. Z těchto důkazů pak zcela vyplývá, že žalovanou částku ve výši 5 396,13 Kč měl žalovaný zdravotnickým organizacím hradit osobně, tj. že se na úkor žalobkyně v tomto smyslu bezdůvodně obohatil v uvedené výši. Na základě výše uvedených skutečností soud v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 1 000 Kč, což je 2krát paušální náhrada pro nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.