9 C 225/2022-24 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 033,12 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy ze dne [datum] o sdružených službách o dodávkách elektřiny do odběrného místa [anonymizována dvě slova], na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii na dané odběrné místo a žalovaný se zavázal za takto spotřebovanou elektrickou energii dle provedeného odpočtu řádně zaplatit. Žalovaný však v průběhu smluvního vztahu neplatil žádným způsobem zálohy na odebranou elektrickou energii a žalobkyně proto dne [datum] od smlouvy odstoupila. Na základě odběru elektrické energie pak žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností do 31. 5. 2021 za spotřebu elektřiny v období od 27. 11. 2020 do 28. 4. 2021 ve výši 10 533,12 Kč. Tuto fakturu žalovaný neuhradil ani zčásti. Žalobkyně následně uplatnila své právo na vyúčtování smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč za prodlení žalovaného s úhradou splatných záloh a dále byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou vyúčtování. Žalovaný ani po následných výzvách tyto své závazky ani zčásti neuhradil. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný byl v průběhu řízení nečinný, nekontaktní a proti uplatněným nárokům nevznesl žádné námitky. 5. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa [anonymizována dvě slova] a žalovaný se zavázal za dodanou energii řádně a včas platit sjednanou cenu. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila fakturu za dodanou elektřinu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 10 533,12 Kč, dále fakturu [číslo] na smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč za prodlení s placením splatných záloh a fakturu [číslo] na částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou vyúčtování. Na dlužné spotřebované energii včetně nákladů za dopravu a vyúčtovaných smluvních pokut tak žalovaný dluží celkem částku 13 033,12 Kč, kterou ani po výzvách ze strany žalobkyně neuhradil ani zčásti. Na základě těchto skutečností byl nárok žalobkyně shledán opodstatněným a dostatečně důkazně podložený, a proto soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.