9 C 247/2022-20 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 363,65 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum]. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr řádně a včas vrátit formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 837,97 Kč při smluvené úrokové sazbě 20,10 %. Žalovanému byl úvěr řádně poskytnut dne [datum], tj. v den uzavření úvěrové smlouvy bezhotovostním převodem. Žalovaný následně porušil své povinnosti, když řádně a včas nesplácel sjednané splátky, což vedlo k tomu, že právní předchůdce žalobkyně zesplatnil dopisem ze dne [datum] celý zbytek dosud nesplaceného závazku a vyzval žalovaného k okamžitému doplacení takto zesplatněného dluhu. Žalovanému tak zůstal nesplacený dluh na jistině ve výši 10 362,65 Kč a příslušenství. Pohledávka byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s. a dále pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. na současnou žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno a současně byl žalovaný vyzván k doplacení dlužných částek, k čemuž byl poté ještě jednou vyzván v rámci předžalobní výzvy. Žalovaný však tento závazek již neuhradil ani zčásti a zůstal i nadále v prodlení s jistinou ve výši 10 362,65 Kč, kapitalizovaném obchodním úroku ve výši 650,36 Kč, s úrokem ve výši 20,10 % ročně z částky 10 362,65 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 10 362,65 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se k žalobě po dobu řízení žádným způsobem nevyjádřil a proti žalovaným nárokům nevznesl žádné námitky. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah v režimu obchodního zákoníku tj. zákona č. 513/1911 Sb. Dále že v průběhu tohoto smluvního vztahu byl žalovanému vyplacen úvěr v požadované výši 120 000 Kč, který měl následně uhradit 84 měsíčními splátkami ve výši 2 837,97 Kč, při smluvené úrokové sazbě 20,10 %. Soud má dále za prokázáno, že žalovaný řádně a včas své závazky neplnil, což vedlo k zesplatnění zbytku úvěru dopisem ze dne [datum]. Dále má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně a účinně převedena na současnou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze [právnická osoba] a.s., na kterou byla pohledávka postoupena z původního poskytovatele úvěru na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], čímž je dála aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. Rovněž má soud za prokázáno, že po tomto zesplatnění do podání žaloby žalovaný na svůj splatný závazek již dále nic neuhradil. Dále má soud za prokázáno, že žalovaný žalobkyni dluží na jistině částku 10 362,65 Kč, kapitalizovaném obchodním úroku ve výši 650,36 Kč, obchodní úrok ve výši 20,10 % ročně z částky 10 362,65 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a zákonném úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 362,65 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány zejména ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, připojených důkazů a té skutečnosti, že žalovaný byl v průběhu celého řízení nekontaktní, nečinný a proti jednotlivým nárokům žalobkyně nevznesl žádné námitky, kterými by se následně soud musel zabývat. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.