9 C 252/2022-24 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 702,09 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy ze dne [datum] o sdružených službách o dodávkách elektřiny do odběrného místa [část obce a číslo], [obec], na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii na dané odběrné místo a žalovaná se zavázala za takto spotřebovanou elektrickou energii dle provedeného odpočtu řádně zaplatit. Žalovaná však v průběhu smluvního vztahu neplatila žádným způsobem zálohy na odebranou elektrickou energii, což vedlo k odstoupení od smlouvy ze dne [datum], přičemž předtím došlo k přerušení dodávky elektrické energie, a to na základě oznámení ze dne [datum]. Na základě odběru elektrické energie pak žalobkyně žalované vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností do [datum] za spotřebu elektřiny v období od 12. 2. 2021 do 24. 5. 2021 ve výši 15 702,08 Kč a smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy. Tuto fakturu žalovaná neuhradila ani zčásti. Žalobkyně následně uplatnila své právo na vyúčtování smluvní pokuty ve výši 10 800 Kč, neboť smlouva byla uzavřena do dobu určitou a žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 400 Kč měsíčně za tu dobu, kdy žalovaná neodebírala elektrickou energii v období od května 2021 do srpna 2023, tedy za 27 měsíců. Vzhledem k tomu, že smlouva byla ukončena předčasně z důvodu neplnění povinností ze strany žalované, vyúčtovaná smluvní pokuta je tak kompenzací za neodebranou energii, kterou žalovaná měla odebírat až do konce platnosti smlouvy. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou vyúčtování. Tato byla splatná do 23. 6. 2021. Žalovaná však ani jednu z výše vyúčtovaných položek žalobkyni ani částečně neuhradila a zůstává tak v prodlení s úhradou celkového dluhu ve výši 26 702,09 Kč. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná byla v průběhu řízení nečinná, nekontaktní a proti uplatněným nárokům nevznesla žádné námitky. 5. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa [část obce a číslo], [obec] a žalovaná se zavázala za dodanou energii řádně a včas platit sjednanou cenu. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila fakturu za dodanou elektřinu [číslo] splatnou dne 23. 6. 2021 na částku 15 902,09 Kč, z čehož částku 15 702,09 Kč představuje cena odebrané elektřiny za období od 12. 2. 2021 do 24. 5. 2021 a 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh. Dále fakturu [číslo] na smluvní pokutu ve výši 10 800 Kč za neodebrání elektrické energie do konce doby platnosti smlouvy, neboť smlouva byla sjednána na období 30 měsíců a musela být předčasně ukončena z důvodu chování na straně žalované. Jedná se tedy o kompenzaci za neodebranou elektrickou energii, kterou žalovaná podle smlouvy měla odebírat dalších 27 měsíců a tato částka představuje součet jednotlivých měsíčních smluvních pokut ve výši 400 Kč x 27 měsíců. V rámci faktury [číslo] pak žalobkyně rovněž vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč za pozdní úhradu fakturace. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní a nečinná, k nárokům obsaženým v žalobě se žádným způsobem nevyjádřila a nevznesla žádné námitky, soud pak tedy při hodnocení věci vycházel pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů, ze kterých vyplývá, že žalovaná za uvedené období dluží žalobkyni za odebranou elektrickou energii, přičemž následně se dostala do prodlení s řádným placením záloh, což vedlo k odstoupení od smlouvy dne [datum] a současně má soud za prokázán oprávněný nárok žalobkyně na výše uvedené smluvní pokuty, které mají základ ve smluvních ujednáních uzavřené účastnické smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou. Na základě výše uvedených skutečností soud tedy považuje nároky žalobkyně za odůvodněné, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 521 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 1 069 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.