9 C 329/2021-25 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 156,16 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 5 337 Kč k nákupu spotřebního zboží při smluvené úrokové sazbě 19,20 %, který se žalovaná zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami v počtu 11 splátek v jednotlivé výši 559 Kč. Žalovaná následně neplnila řádně a včas své povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy a právní předchůdce žalobkyně poté od smlouvy odstoupil dopisem ze dne [datum]. Dlužná částka představovala jistinu ve výši 3 026,16 Kč a dlužné pojistné ve výši 130 Kč, dále pak příslušenství spočívající v obchodním a zákonném úroku z prodlení. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byly postoupeny i pohledávky za žalovanou. Tato skutečnost byla oznámena žalované dopisem ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná do dnešního dne svůj závazek vůči žalobci zcela neuhradila, nezbylo žalobkyni než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dále že v průběhu tohoto smluvního vztahu žalovaná řádně nehradila své závazky, čímž se následně se dostala do prodlení s úhradou dlužných částek, proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a od úvěrové smlouvy odstoupil s účinností k [datum]. Poté došlo k zesplatnění nesplacených pohledávek s tím, že žalovaná ani po opakovaných výzvách svůj závazek neuhradila. Soud má dále za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, neboť bylo prokázáno, že pohledávka na současnou žalobkyni byla platně a účinně převedena. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný tak, že žalovaná dluží žalobkyni na jistině částku 3 026,16 Kč, na dlužném pojistném 130 Kč, na kapitalizovaném úroku 163,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 156,16 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,20 % ročně z částky 3 026,16 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaná se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřila, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobci celkem částku 1 489 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.