1 C 165/2023-83 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku výše uvedenou s tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná byla zavázána žalobkyni uhradit úvěr v 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč počínaje dnem 20.6.2022. Žalobkyně specifikovala, jakým způsobem dospěla k výpočtu dlužné částky. Soud žalobě vyhověl v celém rozsahu elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované a byl proto zrušen. Soud poté nařídil ve věci jednání na den [datum]. K jednání se nedostavila žalobkyně ani žalovaná, přičemž žalobkyně svoji neúčast řádně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, svoji neúčast neomluvila a soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků postupem dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.. Z listin založených ve spisu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] nepochybně řádně a platně smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala dluh hradit v 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč počínaje dnem 20.6.2022. Soud má za prokázané, že žalovaná byla seznámena se smluvními podmínkami z této smlouvy. Skutečnosti tvrzené žalobkyní jsou v souladu s historií dluhu předloženého žalobkyní. Z výzvy k úhradě má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou. Takto prokázané dílčí skutečnosti soud shrnul v celkovém skutkovém stavu věci, který zároveň posoudil podle práva. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena výše uvedená úvěrová smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, když žalovaná se zavázala hradit tento dluh v 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Nebylo však prokázáno, že žalovaná by svůj dluh ve výši 28 401 Kč uhradila, a soudu proto nezbylo, než návrhu žalobkyně vyhovět a uložit žalované zaplatit shora uvedenou částku se zákonným úrokem z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 230,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 355 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 856 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepsání žaloby) a půl úkonu za úkon právní služby spočívající v jednoduché předžalobní výzvě, realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 550 Kč ve výši 325,50 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).