10 C 176/2023-45 — Okresní soud v Lounech

1.Žalobce se žalobou domáhal určení, že je vlastníkem ideálního podílu ¼ nemovitostí - v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] a to: pozemku St. [anonymizováno], zastavěna plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku [číslo] zahrada, o výměře [výměra] s odůvodněním, že podíl k nemovitostem ve výši 1/2 nabyli s manželkou za trvaní manželství, i když kupní smlouva byla vedena pouze na manželku z důvodu jazykové bariéry žalobce, pouze manželka je zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí. Proto podává určovací žalobu na vlastnictví ¼ nemovitostí, když došlo k rozvodu manželství, společné jmění manželů nebylo vypořádáno, a každý z manželů se tak stal vlastníkem ¼ nemovitostí. Zápis v katastru nemovitostí tak není v souladu se skutečným stavem. 2.Soud shledal naléhavý právní zájem určovací žaloby s ohledem na konstantní judikaturu, když stav ohledně předmětných nemovitostí, který je zapsaný v katastru nemovitostí není v souladu se skutečným právním stavem. 3.Žalovaný s žalobou nesouhlasil a tvrdil, že nemovitosti jsou pouze ve vlastnictví žalovaného. Namítal dále promlčení nároku. 4.Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. [číslo jednací] z 2. 2. 2018 soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před Městským úřadem Postoloprty bylo pravomocně rozvedeno k [datum] a k tomuto dni zaniklo jejich společné jmění manželů (na vypořádání se vztahuje úprava občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). 5.Z výpisu z katastru nemovitostí z [datum] bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný nabyl vlastnictví ideální poloviny předmětných nemovitostí. 6.Účastnící shodně prohlásili a učinili tak nesporným, že předmětné nemovitosti byly nabyty za trvání manželství, a že manželé neměli nijak upraven majetkový režim SJM. 7.Podle § 614 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. nepromlčuje se vlastnické právo ani právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene. 8.Vlastnické právo se tak nepromlčuje a toto právo lze uplatnit v neomezené lhůtě, proto soud shledal námitku žalovaného za nedůvodnou 9.Podle § 736 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. 10.Podle § 741 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. 11.Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků soud považuje za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřené dne [datum] a pravomocně rozvedeno dne [datum] (rozvodový rozsudek). Žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne [datum] jako kupující, tedy v době trvání manželství, nabyl vlastnictví ideální poloviny předmětných nemovitostí, které však nepochybně spadají do SJM (výpis z KN, shodná tvrzení účastníků), protože účastníci sporu jako manželé měli společné jmění manželů bez jakýchkoliv omezení. Manželé neměli upraven speciální majetkový režim SJM. Po zániku společného jmění mezi účastníky nedošlo k vypořádání dohodou ani v zákonné tříleté lhůtě nebyl podán návrh na vypořádání soudem (shodná tvrzení účastníků). Dle § 741 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. tak platí, že věci nemovité, které jsou součástí SJM, mají jednotný režim a ve vztahu k nim vzniká podílové spoluvlastnictví se stejnými podíly obou manželů. 12.Soud tedy žalobě vyhověl a napravil nesoulad mezi faktickým a právním stavem zapsaným v katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitostí a vyhověl určovací žalobě. Předmětná nemovitost (podíl ½) byla nabyta za trvání manželství do společného jmění manželů a s ohledem na nevypořádání zaniklého SJM, nabyl každý z manželů ideální vlastnický podíl ¼. 13.O zaplacení soudního poplatku ve výši 7 000 Kč bylo rozhodnuto dle ust. § 4, odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích Soudní poplatek se skládá z částky 5 000 Kč dle položky 4 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků a z částky 2 000 Kč dle položky 6 odst. 1 sazebníku poplatků obsaženého v příloze zák. č. 549/1991 Sb. 14.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce, který byl ve věci úspěšný, jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem.