11 C 62/2023-44 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 059 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovaným prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut dne 13. 8. 2019 úvěr ve výši 9 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], který měl být splacen nejpozději do 12. 9. 2019. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného byl původním věřitelem zaslán žalovanému návrh úvěrové smlouvy. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 9 000 Kč, dále z poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 792,70 a úrok ve výši 266,30 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se k jednání omluvil a žalovaný se nedostavil. 3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2022, výzvu k úhradě ze dne 26. 7. 2022. Listina nazvaná smlouva o úvěru je záznamem, podle kterého se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč na dobu 30 dnů s tím, že žalovaný je povinen zaplatit celkem 11 162,65 Kč, zahrnující poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 896,35 Kč a úrok 266,30 Kč. V případě překročení doby splatnosti činila dlužná částka 13 059 Kč Smlouva neobsahuje podpis žalovaného v listinné podobě, ani neobsahuje doklad o elektronickém podpisu. Dle potvrzení o provedené platbě a sdělení [právnická osoba], které soud vyžádal, dne 13. 8. 2019 byla zaslána původním věřitelem na účet žalovaného č. [bankovní účet] částka 9 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Dopisem ze dne 26. 7. 2022 podaným dle podacího lístku téhož dne k přepravě, původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni a dopisem ze stejného dne byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky do tří dnů. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení nebylo prokázáno ani zaslání žádosti o úvěr ze strany žalovaného. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 9 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy ze dne 26. 7. 2022, podané téhož dne k poštovní přepravě, tj. od 2. 8. 2022 do zaplacení, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 29. 7. 2022, třídenní lhůta k plnění uplynula dne 1. 8. 2022, do prodlení se žalovaný dostal následujícího dne. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě prokázání uzavření smlouvy, nebylo prokázáno prověřování úvěruschopnosti žalovaného. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 soud vezme v úvahu při posuzování úspěchu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala celkem 17 993 Kč včetně příslušenství a měla úspěch pro částku 9 801 Kč včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně tak měla cca stejný úspěch jako neúspěch. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.