12 C 109/2023-32 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce podal proti žalované žalobu na zrušení vyživovací povinnosti počínaje od [datum] s tím, že k tomuto datu žalovaná uzavřela pracovní smlouva se společností [právnická osoba] 2. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač byla o termínu jednání řádně a včas vyrozuměna uložením obsílky na adresu svého trvalého pobytu, uvedenou v centrální evidenci obyvatel dne [datum]. Ve smyslu § 49 o.s.ř. pak došlo k fikci doručení dne [datum]. Soud pak ve věci jednal ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. bez účasti žalované. 3. Z rozsudku [název soudu] [anonymizováno] [obec] č.j. [spisová značka] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že byla schválena dohoda rodičů, podle které byla nezletilá [jméno] svěřena do péče matky a otec se zavázal platit pro ni výživné ve výši [částka] měsíčně. 4. Z pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] se sídlem [adresa], bytem [adresa žalované], že se zaměstnankyní byl sjednán druh práce [anonymizováno] s místem výkonu práce na pracovištích [anonymizováno] v ČR s tím, že konkrétní pracoviště u příslušného [anonymizováno] je zaměstnavatelem určeno v písemném pokynu k přidělení zaměstnance k [anonymizováno]. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do dne ukončení dočasného přidělení k uživateli, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen po vzniku pracovního poměru. Mzda byla sjednána mzdovým výměrem, vydaným pro výkon práce u příslušného uživatele. Zaměstnanec potvrdil seznámení se s dohodou a převzetí dohody o poskytování plnění a úhradě pohledávek, souvisejících s pracovně právním vztahem dne [datum]. 5. Podle § 910 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 6. Podle §911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro zrušení vyživovací povinnost žalobce k žalované, když žalovaná k datu [datum] uzavřela pracovní smlouvu, je tedy nepochybné, že nejméně od tohoto data je schopná se sama živit a vyživovací povinnost otce k ní tak zanikla. Soud pak zrušil tuto vyživovací povinnost k datu [datum]. 8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 151 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce náklady řízení neúčtoval.