14 C 114/2023-71 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku výše uvedenou s tím, že se jedná o náhradu škody za poškození elektronického monitorovacího systému, když dne [datum] bylo žalovanému v souvislosti s výkonem kontroly jeho soudem stanovených povinností prostřednictvím elektronického monitorovacího systému předáno do užívání zařízení k výkonu elektronické kontroly, a to m.j. náramek [anonymizováno] výrobní [číslo]. Dne [datum] si žalobce při vycházce chovanců výchovného ústavu [obec] [anonymizováno] [příjmení] svévolně sejmul nainstalovaný elektronický náramek a ten pohodil na blíže neurčené místo. Tento se nepodařilo ani za asistence Městské policie [obec]. V návaznosti na tuto událost byl žalovaný omezen na svobodě a žalovaný s ním tak nemohla nadále řešit. Žalovaný však na následnou výzvu k vyjádření nereagoval, dlužnou částku neuhradil. 2. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě účastníci řízení s tímto postupem souhlasili, když soud doručil usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 114/2023 - 67, které nabylo právní moci dne 3.7.2023 žalobkyni do datové schránky a žalovanému uložením na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Žalovaný však ve věci zůstal zcela pasivní. 3. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela smlouvu na dodávku elektronického monitorovacího systému s dodavatelem společností [právnická osoba], když z přílohy vyplývá i příslušná cena předmětného náramku odpovídající částce žalované. Žalobkyně současně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci. Z předávacího protokolu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému byl řádně předán výkon elektronické kontroly, tedy v žalobě uvedený elektronický náramek. Ze záznamu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný uznal, že náramek zahodil při útěku z výchovného ústavu a je dále zřejmé, že nebyl nalezen. V neposlední řadě žalobkyně soudu předložila protokol o vzniku škody a současně má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou. 4. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). V tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno, že žalovaný řádně převzal monitorovací systém v souvislosti s výkonem kontroly jeho soudem stanovených povinností, který však následně sejmul a zahodil, čímž způsobil jeho ztrátu a škodu žalobkyně. Soud tak nemá pochybností o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni škodu předmětného zařízení, a to včetně úroků z prodlení požadovaných v zákonné výši. 5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. v částce 300 Kč představující paušální náhradu. 6. V souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích je žalobkyně osvobozena od hrazení soudního poplatku a za této situace je povinen k úhradě soudního poplatku žalovaný v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 tohoto zákona. Výše soudního poplatku činí 1 000 Kč.