14 C 312/2022-20 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku uvedenou s tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpala žalovaná úvěr v částce 13 000 Kč, přičemž žalovaná tuto částku neuhradila. Žalobkyně v žalobě specifikovala, jakým způsobem dospěla k výpočtu žalované částky a prokázala svou aktivní legitimaci ve věci. 2. Okresní soud v Lounech ve věci vydal platební rozkaz, který musel být zrušen pro nemožnost jeho doručení žalované a následně soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě a žalované bylo doručeno příslušné usnesení zdejšího soudu dne 23.1.2023 uložením na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, avšak žalovaná následně zůstala ve věci zcela pasivní. 3. Z listin založených ve spisu má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] nepochybně řádně a platně smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr, přičemž z historii dluhu standardních informací o spotřebitelském úvěru, jakožto z potvrzení žalobkyně o provedené platbě má soud za prokázané, že skutečnosti tvrzené žalobkyní v žalobě jsou v souladu s těmito listinami. Z výzvy k úhradě má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou. V neposlední řadě má soud za prokázané, a to ze sdělení [právnická osoba], že v předmětném období byla majitelem příslušného účtu skutečně žalovaná a na tento účet byla připsána částka ve výši 13 000 Kč dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku jsou smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. V tomto případě bylo prokázáno, že příslušná žalobkyní tvrzená částka byla žalovanému skutečně poskytnuta, avšak nebylo prokázáno, že by žalovaná uhradila jakoukoliv dlužnou částku nad rámec částky tvrzené žalobkyní. Soudu proto nezbylo, než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět. 5. Žalobkyně měla ve věci zcela úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení, soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování advokátem za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dva režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na uhrazení náhrady nákladů řízení ve výši 7 769,60 Kč, když v tomto případě se jednalo o formulářovou žalobu a přiznáním takovýchto nákladů by se soud dostal do rozporu se zavedenou judikaturou.