9 C 267/2023-20 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 160,22 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy ze dne [datum] o sdružených službách o dodávkách elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii na odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalovaná se zavázala za takto spotřebovanou elektrickou energii dle provedeného odpočtu řádně zaplatit. Žalovaná však v průběhu smluvního vztahu neplatila řádným způsobem zálohy na odebranou elektrickou energii a následné vyúčtování. Na základě odběru elektrické energie žalobkyně žalované vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností do 28. 7. 2022 za spotřebu elektřiny v období od 28. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 12 160,22 Kč. Žalovaná však tento výše uvedený závazek žalobkyni neuhradila ani zčásti, a to ani po následných opakovaných výzvách. Žalovaná tak tedy zůstává v prodlení s celkovou částku 12 160,22 Kč. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná byla v průběhu řízení nečinná, nekontaktní a proti uplatněným nárokům nevznesla žádné námitky. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalovaná se zavázala za dodanou energii řádně a včas platit sjednanou cenu. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila fakturu za dodanou elektřinu č. [číslo] ze dne [datum] se splatností do 28. 7. 2022 za spotřebu elektřiny v období od 28. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 12 160,22 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní a nečinná, k nárokům obsaženým v žalobě se žádným způsobem nevyjádřila a nevznesla žádné námitky, soud pak tedy při hodnocení věci vycházel pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů, ze kterých vyplývá, že žalovaná za uvedené období dluží žalobkyni za odebranou elektrickou energii částku 12 160,22 Kč a související zákonný úrok z prodlení z částky 12 160,22 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení. Na základě výše uvedených skutečností soud tedy považuje nároky žalobkyně za odůvodněné, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.