9 C 349/2022-23 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 538 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně svůj nárok opírá o ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona, podle kterého, pokud je tuzemské vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. je vlastník či provozovatel vozidla povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu s tímto zákonem provozováno. Podmínkou splatnosti příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6, 7 citovaného zákona doručení písemné výzvy žalobce k jeho úhradě žalovanému, splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 5. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy informaci, že žalovaná je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], přičemž toto vozidlo nemělo v období od 17. 7. 2020 do 13. 11. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a dále že toto vozidlo nemělo pojištění v období od 18. 12. 2020 do 30. 4. 2021. V daném období byla vlastníkem či provozovatelem vozidla žalovaná, je tedy osobou povinnou k úhradě příspěvku. 6. Z připojených důkazů pak bylo zjištěno, že žalované byly zaslány výzvy žalobkyně ze dne [datum] a [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla. V těchto výzvách byla žalovaná vyrozuměna o tom, že je povinna uhradit příspěvek nepojištěného vozidla ve výši 5 940 Kč a 6 598 Kč s tím, že žalovaná byla vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], přičemž toto vozidlo nemělo v období od 17. 7. 2020 do 13. 11. 2020 a v období od 18. 12. 2020 do 30. 4. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Součástí výzev byl propočet zákonného příspěvku za nepojištěné období od 17. 7. 2020 do 13. 1. 2020 a od 18. 12. 2020 do 30. 4. 2021, tedy 120 dní a 134 dní, s denní sazbou podle druhu vozidla 47 Kč, přičemž následně žalovaná tento příspěvek neuhradila ani zčásti a zůstala tak v prodlení s úhradou příspěvků ve výši 5 640 Kč a 6 298 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 2krát 300 Kč, celkem tedy 5 940 Kč a 6 598 Kč, v celkovém součtu 12 538 Kč. Současně byla žalovaná vyzvána, že pokud některý z údajů nesouhlasí, nechť v co nejkratší době sdělí Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Splatnost příspěvků nastala dne 16. 3. 2021 a 22. 2. 2022. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní upomínka k úhradě dlužné částky. 7. Žalovaná se k věci samé vyjádřila prostřednictvím Domova pro seniory [obec] v tom smyslu, že je připravena tyto závazky uhradit, nicméně je nutné k tomu dodat, že uvedené vozidlo přenechala k užívání svému vnukovi [jméno] [příjmení] s tím, že tento měl zajišťovat veškeré záležitosti ohledně provozu daného vozidla, tj. včetně povinného pojištění, což však neučinil. V současné době by vozidlo údajně mělo být již zlikvidováno. Dále bylo uvedeno, že žalovaná byla do Domova přijata dne [datum] z toho důvodu, že žila v nepříznivých podmínkách, kdy rodina se o ní řádným způsobem nestarala a žalovanou pouze finančně využívala. Žalovaná zřejmě trpí některým stupněm stařecké demence, který však nebyl blíže specifikován, nicméně není schopna řídit žádné vozidlo. 8. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. 9. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Při zjišťování údajů vychází Kancelář z porovnávání údajů podle § 15 odst. 3. Podle § 15 odst. 1 pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti, nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti. Kancelář sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která podléhají registraci vozidel, Ministerstvu dopravy Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v registru silničních vozidel. Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v registru silničních vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona. 10. V souladu se zákonnou úpravou byla stanovena výše příspěvku a žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 5 940 Kč a 6 598 Kč dle § 4 odst. 6, 7 zákona č. 168/1999 Sb., podle kterého byla určena splatnost příspěvku ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu povinné osoby. 11. V daném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná zbytek příspěvku uhradila, a proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na přiznání jistiny je důvodný, tedy částky odpovídající výši základu příspěvku ve výši 5 640 Kč a 6 598 Kč a nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši 300 Kč, celkem 5 940 Kč a 6598 Kč, stejně jako nárok na přiznání úroku z prodlení od 17. 3. 2021, respektive 23. 2. 2022 do zaplacení, tj. úrok z prodlení je důvodně požadován ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, která nastala 16. 3. 2021 a 22. 2. 2022, a proto jí soud vyhověl dle jejího návrhu. 12. Co se týče lhůty k plnění, zde soud přihlédl k celkovým okolnostem ohledně žalované, které popsala ve svém vyjádření a za využití § 160 odst. 1 o.s.ř. určil lhůtu k plnění v délce pěti měsíců od právní moci tohoto rozsudku. 13. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.