9 C 353/2022-22 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 600 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč za poplatek ve výši 11 819 Kč, který se žalovaný zavázal řádně a včas zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 993 Kč, dále ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč za poplatek ve výši 15 526 Kč, kterou se žalovaný zavázal řádně a včas zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 1 481 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas neplnil svoje závazky, právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne svůj závazek vůči žalobkyni zcela neuhradil, nezbylo žalobkyni než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikly smluvní vztahy v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující a podle zákona č. 257/2016 Sb. Dále že v průběhu těchto smluvních vztahů žalovaný uhradil na úvěr [číslo] částku 17 219 Kč a na úvěr [číslo] částku 11 526 Kč, že se následně dostal do prodlení s úhradou dlužných částek, proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a nesplacené pohledávky zesplatnil, a že žalovaný ani po opakovaných výzvách svůj závazek neuhradil. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 202, kdy mezi jinými byly postoupeny i pohledávky za žalovaným a tato skutečnost pak byla žalovanému oznámena. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný tak, že žalovaný dluží žalobkyni na jistinách částku 4 228,80 Kč a 14 869,57 Kč a na dlužných poplatcích částku 2 371,20 Kč a 9 130,46 Kč a dále pak dlužné příslušenství, které je specifikováno ve výroku. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaný se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřil, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 3 402 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 224 Kč.