9 C 67/2023-23 — Okresní soud v Lounech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 967,32 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze skutečnosti, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy ze dne [datum] o sdružených službách o dodávkách elektřiny do odběrného místa [obec a číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii na dané odběrné místo a žalovaná se zavázala za takto spotřebovanou elektrickou energii dle provedeného odpočtu řádně zaplatit. Žalovaná však v průběhu smluvního vztahu neplatila řádným způsobem zálohy na odebranou elektrickou energii a následné vyúčtování. Na základě odběru elektrické energie žalobkyně žalované vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností do 8. 2. 2022 za spotřebu elektřiny v období od 30. 8. 2021 do 7. 1. 2022 ve výši 15 967,32 Kč, od kterého byly odečteny uhrazené zálohy ve výši 3 000 Kč a celkový nedoplatek tohoto vyúčtování představoval částku 12 967,32 Kč. Z důvodu prodlení žalované s řádným placením svých závazků byla žalobkyní vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč, která byla rovněž obsažena v uvedeném vyúčtování. Vzhledem k tomu, že žalovaná uzavřela smlouvu na dobu určitou, na 30 měsíců a žalobkyně byla nucena z důvodu na straně žalované dne [datum] ukončit dodávku elektřiny a následně odstoupit od smlouvy dopisem ze dne [datum], neboť žalovaná opakovaně porušovala své povinnosti v placení záloh, vzniklo žalobkyni právo na doplacení nasmlouvané elektřiny do konce původního trvání smlouvy a to tak, že za každý měsíc částku 400 Kč ve formě smluvní pokuty, a to od data 7. 1. 2022 do 29. 2. 2024, tedy za 25 měsíců v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná však tyto výše uvedené závazky žalobkyni neuhradila ani zčásti, a to ani po následných opakovaných výzvách. Žalovaná tak tedy zůstává v prodlení s celkovou částku 22 967,32 Kč. 4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná byla v průběhu řízení nečinná, nekontaktní a proti uplatněným nárokům nevznesla žádné námitky. 5. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa [obec a číslo] a žalovaná se zavázala za dodanou energii řádně a včas platit sjednanou cenu. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila fakturu za dodanou elektřinu [číslo] splatnou dne 8. 2. 2022 na částku 15 967,32 Kč, od které byly odečteny uhrazené zálohy ve výši 3 000 Kč, přičemž celkový nedoplatek tohoto vyúčtování činí 12 967,32 Kč a dále má soud za prokázáno, že žalované byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý měsíc, po který žalovaná neodebírala od žalobkyně elektřinu z důvodu zavinění na její straně, neboť žalobkyně byla nucena od smlouvy odstoupit a dodávku elektřiny ukončit. Vzhledem k tomu, že smlouva byla automaticky prolongována a dodávky elektřiny byla ukončena dne [datum], žalobkyně důvodně požaduje smluvní pokutu za období 25 měsíců, tedy od 7. 1. 2022 do 29. 2. 2024 v celkové výši 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní a nečinná, k nárokům obsaženým v žalobě se žádným způsobem nevyjádřila a nevznesla žádné námitky, soud pak tedy při hodnocení věci vycházel pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů, ze kterých vyplývá, že žalovaná za uvedené období dluží žalobkyni za odebranou elektrickou energii částku 12 967,32 Kč a částku 10 000 Kč jakožto smluvní pokutu za neodebranou elektřinu a související zákonný úrok z prodlení z částky 12 967,32 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení. Na základě výše uvedených skutečností soud tedy považuje nároky žalobkyně za odůvodněné, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 371 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 919 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.