11 C 116/2024-66 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím sítě internet dne 4. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 40 000 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě občanského průkazu, výpisu z bankovního účtu za poslední tři měsíce, dokladu o příjmech a dále zejména výpisem z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, výpisem z registru SOLUS a REPI. Průměrný příjem žalovaného činil 25 160 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 7 024 Kč, finanční zůstatek žalovaného činil 9 136 Kč.2. Soud věc projednal bez přítomnosti žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala o odročení jednání. Žalovaný se bez omluvy nedostavil.3. Žalobkyně předložila předsmluvní informace, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 7. 2023, potvrzení o bezhotovostních platbách. Smlouva o úvěru je formulářem, který neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Z textu přílohy nazvané posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný byl svobodný, zaměstnaný s průměrným příjmem 25 160 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činily 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 7 024 Kč. Z textu smlouvy vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 40 000 Kč, který bude úročen úrokem ve výši 15 % p.m. (měsíčně), který měl být splácen v měsíčních splátkách po 6 000 Kč. Dle detailu pohybu na účtu a sdělení , právnická osoba, ., které soud vyžádal, žalovaný zaslal dne 4. 7. 2023 ze svého účtu 1 Kč na účet žalobkyně a dne 7. 7. 2024 byla žalobkyní na účet žalovaného zaslána částka 40 000 Kč. Dle mzdových lístků za období od března do května 2023 žalovaný dosahoval příjmu 25 160 Kč. Dle výpisů z účtu žalovaného za období od března do května 2023 měl žalovaný na účtu nízký nebo záporný zůstatek, v březnu 2023 činil zůstatek 54,42 Kč, v dubnu 2023 -30,01 Kč, v květnu 2023 -71,20 Kč. Z výpisu za duben 2023 vyplývá, že žalovaný čerpal spotřebitelský úvěr od , Anonymizováno, , Anonymizováno, výši 3 700 Kč, v březnu a dubnu nebyly provedeny trvalé příkazy ve výši 3 512 Kč z důvodu nízkého zůstatku. Dle výstupu z insolvenčního rejstříku před poskytnutím úvěru nebyl žalovaný v insolvenci. Dle výsledku lustrace v registru SOLUS a REPI byl žalovaný bez negativního záznamu. Žalobkyně dále předložila občanský průkaz žalovaného a lustraci, podle které nebyl občanský průkaz neplatný. Dle upomínek byl žalovaný žalobkyní upomínán o zaplacení dlužných splátek. Dopisem ze dne 21. 12. 2023 zástupce žalobkyně oznámil žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky do 3. 2. 2024, zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva byla podána dle podacího lístku dne 21. 12. 2023 k poštovní přepravě.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, tj. že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 40 000 Kč na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, když nebylo prokázáno, že by žalovaný na pohledávku platil. Žalovanému byla výzva k plnění zaslaná dne 21. 12. 2023 doručena v souladu s fikcí dle občanského zákoníku a žalovaný měl plnit do 3. 2. 2024. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. I v případě prokázání uzavření smlouvy o úvěru je zřejmé, že žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, který hospodařil za pomoci půjček a jeho výdaje neodpovídaly výdajům, ze kterých vycházela žalobkyně. Úvěrová smlouva by v takovém případě byla neplatná absolutně souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně by měla v takovém případě též jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě čerpané částky ve výši 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Soud proto žalobkyni tuto částku přiznal.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Právní posouzení žalovaného nároku soudem nemá na plný úspěch žalobkyně vliv. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení ve výši 2 800 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 600 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), dva režijní paušály po 100 Kč. Předžalobní upomínku soud posoudil jako hmotněprávní výzvu k plnění. Soud přiznal náhradu nákladů řízení, i když žalobkyně nezaslala žalovanému po hmotněprávní výzvě ještě další předžalobní upomínku. Jak vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 506/2015 ze dne 30. 3. 2015, není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat „pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaný svůj dluh ani po doručení žaloby ve lhůtě sedmi dnů nesplnil.6. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal žádné skutečnosti odůvodňují jinou lhůtu k plnění.