11 C 265/2023-39 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 279,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 9. 2. 2022 prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 14 500 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , který měl být splacen nejpozději do 9. 3. 2022. Původní věřitel poskytuje půjčky prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti byl žalovanému zaslán návrh úvěrové smlouvy, který žalovaný akceptoval. Žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, BRKI), kdy nedošlo k pochybnostem ohledně platební schopnosti žalovaného. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 14 500 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 14 779,85 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 6. 2023.2. Soud věc projednal bez přítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila z jednání a nežádala o odročení, žalovaný se nedostavil ani se neomluvil.3. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 9.2.2022, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2023, výzvu k úhradě ze dne 29. 6. 2023. Smlouva o úvěru je záznamem, podle kterého se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 14 500 Kč s datem poskytnutí 9. 2. 2022 s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 779,85 Kč. Listina neobsahuje podpis žalovaného, neobsahuje doklad o jeho elektronickém podpisu. Dle potvrzení o provedené odchozí platbě ze dne 21. 6. 2023 a sdělení , právnická osoba, . ze dne 8.3. 2024 byla dne 9. 2. 2022 zaslána na účet žalovaného č. , č. účtu, částka 14 500 Kč s označením zápůjčka , Anonymizováno, . Dopisem ze dne 29. 6. 2023 podaným téhož dne k přepravě původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení žalované pohledávky žalobkyni a žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky do tří dnů.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení nebylo prokázáno ani zaslání žádosti o úvěr ze strany žalovaného. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 14 500 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění dle výzvy ze dne 29. 6. 2023, podané téhož dne k poštovní přepravě, tj. od 8. 7. 2023 do zaplacení, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, třídenní lhůta k plnění uplynula dne 7.7.2023, do prodlení se žalovaný dostal následujícího dne. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. Vzhledem k výše uvedenému právnímu posouzení se již soud nezabýval tím, zda původní věřitel prověřoval před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla cca stejný úspěch jako neúspěch. Soud při stanovení míry úspěchu a neúspěchu musí přihlížet i k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.