9 C 275/2023-34 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby byly vyloučeny věci v jeho vlastnictví, a sice kompresor ORLÍK, kompresor ABAC a pneumatiky SONAR, které dne , datum, pojal do soupisu soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, pod položkami 7, 8 a 13 v rámci probíhajícího exekučního řízení pod sp. zn. , spisová značka, proti povinnému , Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. , datum, (syn žalobce) k vymožení pohledávky oprávněné , Anonymizováno, ve výši , částka, s příslušenstvím. K sepisu uvedených tří a dalších věcí došlo soudním exekutorem dne , datum, na adrese , adresa, , přičemž nemovitosti na této adrese jsou ve vlastnictví sestry žalobce , jméno FO, a fakticky zde bydlí její a žalobcův otec , jméno FO, . , jméno FO, pak byla rovněž osobně přítomna při sepisu jednotlivých položek pojatých do soupisu. Sepsáno bylo na místě celkem , hodnota, položek s tím, že ohledně těch položek, které nejsou předmětem tohoto řízení, bylo již u Okresního soud v Lounech vedeno řízení pod sp. zn. , spisová značka, (položky 1-6, 9-12 a 13) jehož obsahem byl rovněž návrh na vyloučení těchto položek z exekuce a kde jako žalobce vystupoval , jméno FO, nar. , datum, a toto řízení bylo pravomocně skončeno zpětvzetím žaloby, neboť žalovaná (oprávněná) dodatečně vyjádřila souhlas s vyloučením těchto věcí z exekuce. Ohledně zbývajících položek č. 7, 8 a 13 však žalovaná svůj souhlas nedala, a to ani když žalobce podal u soudního exekutora návrh na vyškrtnutí těchto věcí ze soupisu ze dne , datum, (který byl následně rozhodnutím SE pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, zcela zamítnut), ani v rámci tohoto řízení, přičemž obě řízení o vyloučení věcí vycházejí ze shodného skutkového základu, pouze s tím rozdílem, že vlastníkem položek 1-6, 9-10, 12 a 13 je , jméno FO, a vlastníkem položek 7, 8 a 13 je žalobce. , Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. , datum, se na adrese , adresa, nikdy nezdržoval, neměl zde nikdy hlášen trvalý pobyt a nikdy zde neměl umístěny žádné věci v jeho vlastnictví. Rovněž tak ani členové nejužší rodiny nemají žádné informace o faktickém pobytu povinného. Předmětné věci pojaté do soupisu pod položkami č. 7, 8 a 13 pak jsou ve vlastnictví žalobce, které nakoupil ze svých finančních prostředků a touto žalobou se tedy domáhá jejich vyloučení z exekuce, když soudní exekutor jeho návrh na vyškrtnutí ze seznamu zamítl.2. Žalovaná se v průběhu řízení k návrhu žalobce vyjádřila v tom smyslu, že nemá za prokázáno, že by žalobce byl vlastníkem sepsaných položek a nechť své vlastnictví k nim prokáže. Když byl žalované předestřen výsledek předchozího řízení pod sp. zn. , spisová značka, , který vychází ze shodného základu a kde žalovaná souhlasila s vyloučením položek č. 1-6, 9-10, 12 a 13 z exekuce a ohledně předmětných položek č. 7, 8 a 13 tento souhlas odmítá udělit, tak k tomuto se nijak nevyjádřila.3. Podle § 68 odst. 1 z.č. 120/2001 Sb. Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.4. Podle § 68 odst. 2 z.č. 120/2001 Sb. O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.5. Podle § 68 odst. 4 z.č. 120/2001 Sb. Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.6. Podle § 267 z.č. 99/1963 Sb. Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.7. Soud ve věci provedl všechny žalobcem předložené či navržené důkazy ze kterých má za prokázáno, že dne , datum, na adrese , adresa, v rámci mobiliární exekuce pojal do soupisu celkem 14 položek, z nichž některá odvezl a zbytek ponechal na místě. Uvedené plyne z protokolu o soupisu a svědecké výpovědi , jméno FO, . Žalobce následně podal ve lhůtě návrh na vyškrtnutí ze soupisu věci, které se nacházejí v jeho vlastnictví, a sice kompresory Orlík a ABAC a pneumatiky Sonar 175-55 R 14, přičemž s vyškrtnutím těchto položek žalovaná nesouhlasila a soudní exekutor návrh žalobce zamítl, což plyne z usnesení SE č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalobce poté v zákonné lhůtě podal dne , datum, podal u Okresního soudu v Lounech žalobu na vyloučení těchto věcí z exekuce. Žalobce poté svými důkazy dokládal, že vlastníkem předmětných věcí je on, resp. jejich vlastníkem nemůže být povinný. Tyto skutečnosti pak dokládá svým čestným prohlášením, svým účastnickým výslechem, výslechem , jméno FO, , výpisem z LV č. , hodnota, a sdělením MÚ , adresa, . Výslech , jméno FO, nebylo možné realizovat s ohledem na jeho značně pokročilý věk. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že povinný se v nemovitostech zapsaných na LV , Anonymizováno, zapsaných pro kat. území a obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , které se nacházejí ve výlučném vlastnictví , jméno FO, , nikdy po delší dobu nezdržoval, pouze občas zde přenocoval. Povinný zde nikdy neměl hlášeno trvalé bydliště a nikdy zde neměl umístěny žádné vlastní movité věci. Rovněž nikdy nebyl vlastníkem nebo provozovatelem žádného motorového vozidla, z čehož vyplývá, že sepsané pneumatiky nepatří povinnému. Ačkoli žalobce v současné době nedisponuje žádnými doklady k nákupu předmětných věcí, z jeho výslechu, jeho čestného prohlášení a výslechu , jméno FO, má soud za prokázáno, že žalobce je vlastníkem obou kompresorů, které nakoupil částečně jako nový a nefunkční, které poté propojil v jeden funkční, který následně dle potřeby převážel ze svého bytu do , adresa, . Zde měl pak rovněž provádět opravu svého motorového vozidla zn. Fiat RZ , Anonymizováno, , ke kterému patřily pneumatiky pojaté do soupisu. Při hodnocení věci soud rovněž přihlédl ke skutkovým tvrzením , jméno FO, , která učinil v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, , kterými rovněž potvrdil, že povinný u něj pouze občas přespával při výpomoci u zemědělských prací, ale nikdy zde neměl hlášené bydliště, ani zde nezanechával žádné vlastní movité věci. Rovněž pak bylo přihlédnuto k tomu, že ohledně položek, které byly předmětem předchozího řízení, žalovaná následně s jejich vyloučením souhlasila a v tomto řízení pak bez uvedení relevantního důvodu tak neučinila. Na základě všech výše uvedených skutečností a učiněných skutkových zjištění a při dodržení všech zákonných lhůt ze strany žalobce má soud za to, že movité věci pojaté do soupisu pod položkami č. 7, 8 a 13 jsou ve vlastnictví, resp. nemohou být ve vlastnictví povinného, a proto tyto položky splňují definici majetku, který nepřipouští výkon rozhodnutí ve smyslu § 267 o.s.ř., a proto soud tyto věci vyloučil z prováděné exekuce na majetek povinného , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 150 o.s.ř. ve spojení s ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu (viz III. ÚS 292/07-1) s tím, že důvod hodný zvláštního zřete je v tomto případě spatřován v tom, že z původního návrhu žalobce na vyškrtnutí položek ze soupisu, který byl adresován soudnímu exekutorovi, nebylo možné v té době učinit jednoznačný závěr o tom, že žalobce je skutečným vlastníkem předmětných položek, a proto odmítnutí souhlasu žalované s jejich vyškrtnutím nelze považovat za bezdůvodné. Jelikož vlastnictví žalobce bylo zjištěno až v rámci nalézacího řízení, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži žalované, i když byla v tomto řízení procesně neúspěšná a za jiných okolností by byla povinna k náhradě nákladů řízení žalobci. Z tohoto důvodu soud o nákladech řízení úspěšného žalobce rozhodl, že tento na jejich náhradu vůči žalované právo nemá.