11 C 214/2025-35 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala Okresnímu soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 199,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitel“) uzavřel se žalovaným prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému dne , datum, poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky. Žalovaný se nejprve zaregistroval zadáním osobním údajů. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření úvěruschopnosti mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 199,01 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek.2. Soud věc projednal bez přítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila a nežádala o odročení. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se neomluvil.3. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , potvrzení o platbě, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvu k úhradě ze dne , datum, včetně podacího lístku. Smlouva o úvěru je formulářem, který neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného, je zde uveden pouze číselný kód. Z textu vyplývá, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu 3 měsíců. Dle potvrzení o platbě a informace , právnická osoba, . byla částka 15 000 Kč zaslána na shora uvedený účet žalovaného dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Dopisy ze dne , datum, , podanými téhož dne k přepravě, původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení žalované pohledávky žalobkyni a žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky do tří dnů. Dle informace o sledování zásilky pořízené prostřednictvím internetu se zásilka vrátila zpět odesilateli s tím, že na uvedené adrese je adresát neznámý.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 15 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud se proto nezabýval posuzováním platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení až od , datum, , když žalovanému byla doručena žaloba dne , datum, , následujícího dne měl plnit a od , datum, je v prodlení. Judikatura soudů posuzuje žalobu jako výzvu k plnění. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. I v případě prokázání uzavření smlouvy, nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Úvěrová smlouva by v takovém případě byla neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně by měla v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě čerpané a nesplacené částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Žalobkyně měla cca stejný úspěch jako neúspěch, když celkově byla požadována částka včetně příslušenství ve výši 35 161 Kč a byla jí přiznána částka včetně příslušenství 15 269 Kč. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.6. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, když žalovaný měl dostatek času žalovanou pohledávku uhradit.