14 C 286/2025-22 — Okresní soud v Lounech

Žalobce se svou žalobou ze dne 19. 9. 2025 domáhal, aby soud uložil žalovanému vyklidit výše uvedenou bytovou jednotku s tím, že žalovaný byl na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, nájemcem bytové jednotky číslo , Anonymizováno, v budově čp. , Anonymizováno, v , adresa, , jehož je žalobce vlastníkem. Nájem byl sjednán na dobu neurčito uod , datum, , když dohodou ze dne , datum, bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno skončení nájmu ke dni , datum, s tím, že nájemce se zavázal k tomuto dni byt vyklidit a předat jej. žalobci. Žalovaný však byt nevyklidil, nepředal a užívá ho i nadále, když za užívání bytu ničeho nehradí.Okresní soud v Lounech ve věci nařídil jednání na den , datum, v 9.30 hodin, když téhož dne v 9.21 hodin omluvila v informačním centru zdejšího soudu telefonicky třetí osoba svého údajného klienta – žalovaného z jednání v 9.30 hodin, s tím, že se měl státu účastníkem dopravní nehody. Soud však tuto omluvu je nucen považovat za zcela účelovou, když soudu nebyla nikdy doručena plná moc k zastupování žalovaného a současně za situace, kdyby se příslušná nehoda stala těsně před jednáním, je předpoklad, že by případný právní zástupce již byl namístě v budově soudu, případně v těsné blízkosti. Žádný právní zástupce, případně obecný zmocněnec však přítomen nebyl, když soud opětovně zdůrazňuje, že soudu do zahájení nebyla ani žádná plná moc předložena. Soud v tomto směru postupoval důsledně, učinil dotaz na pracovnici informačního centra, která sdělila, že k jejímu dotazu, zda se jedná o zástupce účastníka řízení jí bylo řečeno „asi bych měl být“. Současně soud telefonicky bezodkladně kontaktoval v průběhu jednání dopravní oddělení PČR v Lounech, kde mu bylo sděleno, že na , adresa, není dnešního dne, tedy , datum, hlášena žádná dopravní nehoda. Za této situace bylo tedy zjevné, že omluva žalovaného je zjevně účelová, byla soudu sdělena telefonicky těsně před zahájením jednání. Případný právní zástupce či obecný zmocněnec nebyli v budově soudu, pokud by byl žalovaný účastníkem nehody při cestě k soudu. Je tak zjevné, že žalovaný se snaží účelově protáhnout užívání příslušného bytu. V neposlední řadě soud zdůrazňuje, že žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno zhruba měsíc před jednáním a žalovaný tak měl dostatečnou dobu, aby buď sám, případně prostřednictvím svého zástupce doručil plnou moc k zastoupení. Za této situace soudu nezbylo, než ve věci jednat a rozhodnout.Soud poté provedl dokazování listinnými důkazy. Z informací o jednotce k bytové jednotce , Anonymizováno, v , adresa, má soud za prokázané, že příslušný byt je ve vlastnictví žalobce. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nepochybně řádně a platně tato nájemní smlouva, když žalobce pronajal žalovanému předmětný byt s veškerým příslušenstvím a vybavením, a to na dobu neurčitou s tím, že dle článku V. odst. 3 této smlouvy je při skončení nájmu nájemce povinen v den skončení nájmu byt vyklidit a odevzdat jej vyklizený, uklizení a ve stavu, jakém jej převzal.Soud dále provedl důkaz dohodou o skončení nájmu ze dne , datum, , když mezi účastníky řízení bylo dohodnuto, že příslušný nájemní vztah bude ukončen ke dni , datum, a žalovaný byl zavázán k tomuto dni byt vyklidit a odevzdat jej pronajímateli, tedy žalobce vyklizený, uklizený a ve stavu, v jakém jej převzal.Soud dále provedl dokazování předžalobní výzvou k vyklizení bytu, kterou právní zástupce žalobce dne 3. 9. 2025 adresoval žalovanému a uložil mu, aby již bez dalšího byt vyklidil a odevzdal jeho klientovi, tedy žalobci nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Z příslušného podacího archu vyplynulo, že předmětná výzva byla odeslána řádně žalovanému dne 3. 9. 2025. Soud dokazování pro úplnost doplnil lustrací v evidenci obyvatel, ze které bylo zjištěno, že žalovaný má trvalé bydliště na adrese , adresa, .Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal a podle ustanovení § 2262 odst. 1 občanského zákoníku odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu. V tomto případě byla žaloba podána řádně, když předžalobní výzva k vyklizení bytu byla žalovanému doručována dne 3. 9. 2025 a žalovanému byla uložena lhůta 7 dnů ode dne odeslání této výzvy, přičemž žaloba byla podána dne 19. 9. 2025. V tomto směru tak byla dodržena lhůta 2262 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého je nutné příslušný návrh podat do 10 dnů po nájemcově odmítnutí.V průběhu řízení bylo naděvší pochybnost prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, že byla uzavřena řádně mezi žalobcem a žalovaný předmětná nájemní smlouva, ale především bylo prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, dohodu o skončení nájmu, na základě, které byl žalovaný povinen byt ke dni , datum, žalobci řádně vyklizený předat.Za situace, kdy žalovaný nedostál svému závazku byt vyklidit a předat, nezbylo soudu, než návrhu žalobce v plném rozsahu vyhovět a rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 918,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 ods.t 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), tj. 3,5 úkonu po 2 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání dne , datum, a předžalobní výzva v rozsahu půl úkonu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč a 21 % DPH v částce 2068,50 Kč, když právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH.