7 C 100/2025-36 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že není od 17. 5. 2021 vlastníkem ani provozovatelem motorového vozidla značky , typ vozidla, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, s odůvodněním, že na základě kupní smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, a úhrady kupní ceny, došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k vozidlu , typ vozidla, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Dle čl. 1.4. kupní smlouvy byl žalovaný povinen zajistit na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel v zákonné lhůtě, tj. ve lhůtě deseti dnů ode dne podpisu kupní smlouvy, což však žalovaný nezajistil. Žalobkyně z opatrnosti podala jako prodávající žádost o změnu údajů o vlastníkovi na registr vozidel, ovšem žalovaný svou část povinností nesplnil. Žalobkyně je tak stále v registru vozidel evidovaná jako provozovatel. Naléhavý právní zájem žalobkyně je dán tím, že jí hrozí reálná újma, neboť je v registru vozidel uvedena jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, aniž by měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích, když nový vlastník motorového vozidla své povinnosti neplní. Odpovědnost za případné dopravní přestupky spadá na žalobkyni, která je v registru vozidel stále vedena jako vlastník i provozovatel motorového vozidla, když tento údaj v registru vozidel odporuje skutečnému stavu. Za daných okolností je proto žaloba na určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu jediným prostředkem, kterým lze změny údajů v registru silničních vozidel dosáhnout. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 19. 6. 2024 výzvu k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel. Žalovaný na výzvu nereagoval a o zápis změny vlastníka vozidla nepožádal.2. Žalovaný se k jednání, které se konalo dne , datum, , nedostavil, ač byl o termínu jednání vyrozuměn, zásilka pro žalovaného byla připravena k vyzvednutí dne 25. 7. 2025, ve smyslu ustanovení § 49 o. s. ř. pak došlo k fikci doručení uplynutím 10. dne od uvedeného data a dne 6. 8. 2025 byla zásilka pro žalovaného vložena do domovní schránky adresáta. V předvolání k jednání byl žalovaný poučen o následcích nedostavení se k jednání. Zástupkyně žalobkyně omluvila neúčast u nařízeného jednání a souhlasila s rozhodnutím bez její účasti.3. Dle kupní smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, se účastníci řízení dohodli na převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu, jehož výhradním vlastníkem byla žalobkyně za dohodnutou kupní cenu. Žalovaný se zavázal poskytnout při provádění změny v registru vozidel prodávajícímu veškerou součinnost. Přílohou kupní smlouvy byl protokol o stavu vozidla, listina nazvaná jako předvedení výbavy po prodeji vozidla ze dne , datum, obsahující mimo jiné podpis přebírajícího (žalovaný)potvrzující převzetí vozidla.4. Ze zprávy Městského úřadu , adresa, , odbor správní, oddělení správní, úsek dopravně správních agend bylo zjištěno, že je žalobkyně evidovaná v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla.5. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnického práva. Dospěl k závěru, že tento právní zájem je dán, neboť bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 6. 2007 sp. zn. 32 Odo 10/2006 shledal, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel, popř, v technickém průkazu vozidla.7. Podle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 114/20 požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu, nebo má-li skutečný vlastník možnost domoci se u civilního soudu vydání potřebných dokladů a vozidla k tomu, aby uvedený požadavek na doložení dokumentů, byť později, splnil.8. Pro úspěšné zapsání vozidla na nového majitele zůstává nadále povinnost absolvovat evidenční kontrolu, stejně tak povinnost nového majitele mít uzavřené pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně v současné době nemá objektivní možnost předložit příslušnému správnímu úřadu listiny potřebné pro provedení změny vlastníka vozidla. Vzhledem k prokázání porušení smluvní i zákonné povinnosti žalovaného při provedení změny zápisu vlastníka v registru silničních vozidel se žalobkyně může domoci této změny bez součinnosti žalovaného pouze na základě vydání soudního rozhodnutí. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaný stal vlastníkem vozidla na základě kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustavením § 2085 a násl. občanského zákoníku. Vozidlo bylo žalovanému předáno, kupující se zavázal, že zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný ke dni rozhodnutí soudu vlastnické právo pozbyl. Soud proto žalobě vyhověl.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla zcela úspěšná žalobkyně, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) odměnu za právní zastoupení dle advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, a to za dva úkonů po 2 500 Kč, (§ 9 odst. 3 písm. a), § 7 za převzetí zastoupení, výzva), dva režijní paušály po 300 Kč k úkonu, dále odměnu za právní zastoupení dle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 za 1 úkon po 3 700 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a), § 7 podání žaloby), jeden režijní paušál po 450 Kč k úkonu a 21% DPH ve výši 2 047,50 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 13 797,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty k plnění než zákonné lhůty a zaplacení k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.