11 C 1/2026-64 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 24 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřel dne , datum, se žalovanou prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr v původní výši 3 000 Kč, když žalovaná následně využila navýšení úvěru a čerpala celkem částku 16 800 Kč bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 16 800 Kč a úrok ve výši 7 360 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni.2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se k jednání omluvil a žalovaná se nedostavila.3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky a dodatky č. , hodnota, - , Anonymizováno, , výpisy z účtu, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvu k úhradě ze dne , datum, , podací lístek. Listina nazvaná smlouva o úvěru je záznamem, podle kterého se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč na dobu neurčitou s tím, že zápůjční úroková sazba činí 279,83 % ročně. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, ani neobsahuje doklad o elektronickém podpisu. Je zde uveden jen čas, telefonní číslo , tel. číslo, e-mailová adresa, na kterou byl odeslán potvrzující kód žalované a datum a čas uplatnění potvrzujícího kódu ze strany žalované. Dle dodatků ke smlouvě o úvěru bez podpisů žalované měly být žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši celkem , hodnota, Kč. Dle výpisů z účtu a sdělení , Anonymizováno, , které soud vyžádal, byla žalované v období od , datum, do , datum, poskytnuta celkem částka 16 800 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Dopisem ze dne , datum, původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky, v dopise je uvedeno jiné číslo smlouvy. Dopisem ze dne , datum, , podaným k poštovní přepravě stejného dne, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně, ve lhůtě tří dnů. Dle informace o sledování zásilky se zásilka vrátila odesílateli s tím, že adresát si zásilku nevyzvedl v odběrní lhůtě a tato byla dne , datum, vrácena odesílateli.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou, tedy že žalovaná odsouhlasila znění smlouvy o úvěru. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 16 800 Kč původním věřitelem na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Postoupení pohledávky bylo prokázáno smlouvou. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení od , datum, , když za výzvu k plnění vzal výzvu zástupce žalobkyně, která se dostala do dispozice žalované nejpozději , datum, , do prodlení se tak dostala po uplynutí lhůty k plnění až dne , datum, . Ve zbývající výši žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě prokázání uzavření smlouvy, nebylo prokázáno prověřování úvěruschopnosti žalované a soud by považoval smlouvu za absolutně neplatnou i pro rozpor s dobrými mravy, když sjednaný úrok ve výši 279,83 % ročně naplňuje znaky lichevní smlouvy a takové ujednání je v rozporu s veřejným pořádkem. Žalobkyně by v takovém případě měla nárok na vydání bezdůvodného obohacení.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně byl nepatrný, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo