14 C 395/2025-39 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 979 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, , IČO:, IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne , datum, prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného. Původní věřitel poskytuje půjčky prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 25 000 Kč a úrok ve výši 4 954 Kč, když žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 1 025 Kč, avšak v tomto rozsahu vzala žalobu zpět tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, když prokázala svou aktivní legitimaci ve věci.2. Soud věc projednal bez přítomnosti účastníků dne , datum, , když žalobkyně se omluvila z jednání a nežádala o odročení, žalovaný se nedostavil ani se neomluvil.3. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky, výzvu k úhradě. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 8. 12. 2025 má soud za prokázané, že příslušný účet, na který byla částka ve výši 25 000 Kč zaslána je skutečně účtem žalovaného. V této souvislosti soud uvádí, že dle sdělení bankovního ústavu byla žalovanému na tento účet připsána právním předchůdcem žalobkyně částka ve výši 26 500 Kč, tedy částka vyšší, než tvrdí žalobkyně. Soud tak nemá žádných pochybností o tom, že žalovaná částka byla skutečně právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému poskytnuta.4. Na základě výše uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že příslušný úvěr byl žalovanému řádně poskytnut a žalovaný z něho neuhradila žádnou částku. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě má soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta výše uvedená částka žalobkyně svou žalobou požaduje pouze úhradu jistiny a úroku. Za této situace tak soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku uvedenou v odstavci II. výroku tohoto rozsudku.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla pouze částečný úspěch ve věci, avšak je nutné zdůraznit, že neúspěch žalobkyně byl představován pouze částečným zpětvzetí žaloby a soud proto žádná skutečnost nebránila v tom, aby žalobkyni přiznal celou náhradu nákladů řízení, neboť tento neúspěch žalobkyně byl pouze v nepatrné části. Současně soud zdůrazňuje, že nemohl vyhovět návrhu žalobkyně, která požadovala náhradu nákladů řízení ve výši 9 610 Kč, když v tomto případě se jedná pouze o formulářovou žalobu a pokud by soud vyhověl tomuto návrhu, byl by tím v rozporu se zavedenou judikaturou. Soud proto vycházel z ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za situace, kdy náhrada nákladů řízení je tvořena třemi úkony po 700 Kč dle § 14b odst. 1 písm. b) bod 3 uvedené vyhlášky, dále třemi režijními paušály po 100 Kč, tj. celkem 2 400 Kč. Dále je náhrada nákladů řízení tvořena zaplaceným soudním poplatek v částce 1 240 Kč.