10 C 214/2020-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 21.12.2018. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 16.02.2018 do dne 24.05.2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 11 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 21.12.2018 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 4 906 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 98 dní, celkem ve výši 4 606 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Podle názoru žalobce je ve věci pasivně legitimován právě žalovaný, neboť v době rozhodné byl vlastníkem předmětného automobilu na základě kupní smlouvy ze dne 17.12.2016, kdy automobil koupil od [jméno] [příjmení]. 2. Soud pod [číslo jednací] dne 23.04.2020 vydal platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, ačkoliv měl řádně vykázáno doručení, a proto soud jednal podle § 101, odstavec 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy, a to sdělením [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství, kupní smlouvou ze dne 07.12.2016, upomínkou o úhradu nedoplatků ze dne 01.03.2019, druhou upomínkou o úhradu, doručenkou, dokladem o doručení České pošty, předžalobní upomínkou advokáta s doručenkou a výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu [zkrácený název žalobce] z 21.12.2018. Z důkazů byly zjištěny všechny rozhodné skutečnosti tak, jak jsou uvedeny v žalobě, a proto na její odůvodnění soud pro stručnost odkazuje. 4. Po právní stránce soud žalobcem uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 odst. 1 a § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. splatné ve lhůtě 30-ti dnů od doručení výzvy žalobce (viz § 4 odst. 7 ZPOPV). Žalobce požadovaný úrok z prodlení z dlužných příspěvků je plně v souladu s ustanovením § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním a vymáháním nároku (příspěvku), které je žalobce oprávněn požadovat podle § 4 odst. 4 ZPOPV, soud žalobci přiznal částku 300 Kč, tedy náhradu nákladů spojených s identifikací žalovaného jako osoby, jež je povinna žalobci zaplatit zákonný příspěvek, a z nákladů na upomínky o zaplacení dlužných příspěvků. Zákonný úrok z prodlení soud žalobci přiznal též z částky 300 Kč od následujícího dne po marném vyzvání k jejímu zaplacení. 5. Vzhledem ke shora popsanému tak soud přiznal žalobci nárok na zaplacení příspěvku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 6. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný, byla mu podle § 142 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení podle advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. ustanovení § 14b, když se jedná o 2 úkony právní služby advokáta á 200 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby podle § 11 odst. 1), 2 paušály po 100 Kč, 21% DPH 126 Kč, soudní poplatek ve výši 400 Kč a 100 Kč za upomínku zaslanou přímo žalobcem. Jestliže zástupce žalobce požadoval, aby mu byla přiznána na nákladech právního zastoupení odměna, náhrada hotových výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty za další úkon, spočívající v písemné výzvě k plnění se skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., pak soud dospěl k závěru, že advokátovi žalobce odměna za tento úkon nepřísluší, neboť byl posouzen jako neúčelný proto, že sám žalobce před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky písemně vyzýval, žalovaný na upomínky nikterak nereagoval a další výzva (byť učiněná advokátem) byla zbytečným, tedy neúčelným, nákladem v situaci, kdy žalovaný po předchozích upomínkách žádnou ochotu k zaplacení dluhu nejevil. 7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.