20 C 260/2020-55 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 310.760,46 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] uzavřel se žalovaným dne 05.02.2019 Smlouvu o úvěru, jejíž jsou součástí Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě uzavřené smlouvy poskytla Banka žalovanému úvěr ve výši 300.000,00 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet Bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve Smlouvě, spolu se splátkami úvěru se žalovaný ve Smlouvě zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 8,70% a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Smluvní strany si dále přímo ve Smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle Smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku [právnická osoba], tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, využila Banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 02.10.2019 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.11.2019, a to s účinností ke dni 01.12.2019, a skládala se z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 305.207,01 Kč, úroku z úvěru ve výši 4.425,40 Kč, úroku z prodlení ve výši 5.340,48 Kč, poplatků (cen) ve výši 1.128,05 Kč. Jistina pohledávky 309.632,41 Kč je tak tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 305.207,01 Kč, připsanými úroky úvěru ve výši 4.425,40 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. 2. K jednání konaném dne 2.12.2020 se žalovaný nedostavil, ačkoliv k němu byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) občanského soudního řádu, svou neúčast řádně neomluvil a ani nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. 4. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 5. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. 6. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12.431,00 Kč, nákladů právního zastoupení 3,5 úkony právní služby á 9.580,00 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 4x režijního paušálu á 300,00 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (převzetí, žaloba, za účast při jednání dne 2.12.2020, předžalobní upomínka ½), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 7.293,30 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 54.454,30 Kč. 7. Předžalobní upomínku ze dne 7.1.2020 posoudil soud jako jednoduchou výzvu k plnění, když ji sice nepochybně lze považovat za skutkový rozbor věci, avšak nikoli za právní, neboť neobsahuje žádná zákonná ustanovení dopadající na vztah mezi účastníky. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.