10 C 252/2021-24 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s příslušenstvím, kterou jí dluží na přirážce jízdného za jízdu vozidlem MHD bez platného jízdního dokladu dne níže uvedeného. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný dne [datum] ve 16:26 hodin cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobcem (autobus linka 30) a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku jízdného ve výši [částka]. Přirážka jízdného byla splatná v den jízdy bez platného jízdního dokladu. Po právní stránce soud věc posoudil dle právních předpisů účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný cestoval silničním vozidlem, aniž by se na výzvu pověřené osoby prokázal platným jízdním dokladem. Cestující je v takovém případě povinen zaplatit přirážku k jízdnému, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout [částka] (srov. ustanovení § 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala vždy ode dne, kdy žalovaný již byl v prodlení se zaplacením celého dluhu za předmětnou jízdu, a jeho výše je v souladu s ustanovením § 1970 NOZ a prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].