12 C 144/2021-28 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že žalovaný cestoval ve dne [datum] metrem linky B veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, čímž uzavřel se žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Během provedené přepravní kontroly se však žalovaný přepravnímu kontrolorovi neprokázal platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala zaplacení jízdného ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] v souladu se smluvními přepravními podmínkami (dále jen„ SPP PID“) a tarifem žalobkyně (dále jen„ Tarif PID“), žalovaný ovšem požadované ani přes výzvu nezaplatil. 2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. 3. Soud ze Zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem hromadné veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince metra B. Na výzvu kontrolora ve stanici [ulice] se však neprokázal platnou jízdenkou. 4. Závazek ze smlouvy o přepravě osob je upraven v § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 5. Podle § 37 odst. 4 písm. d) a zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „zákon o dráhách“), průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolních odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. b) téhož ustanovení je cestující povinen se při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby prokázat platným dokladem, a neprokáže-li se platným dokladem, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému. Podle odst. 6 tamtéž stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout [částka]. 6. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li se cestující jízdenku podle odst. 3 nebo podle odst. 5 tamtéž a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 7. Provedenými listinnými důkazy soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o přepravě, na základě které se zavázal uhradit jízdné ve výši [částka] dle [anonymizována dvě slova] za svou přepravu vozidlem žalobce (metro B), které však dle tvrzení žalobce neuhradil (při kontrole toto neprokázal). Vzhledem k porušení přepravních podmínek je žalovaný v souladu se smluvními přepravními podmínkami (které jsou součástí přepravní smlouvy) povinen uhradit přirážku k jízdnému ve výši [částka]. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok byl po právním posouzení podle § 2550 a násl. nového občanského zákoníku a jeho prováděcími předpisy shledán důvodným, rozhodl soud o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci požadovanou částku. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobce měl plný úspěch. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. platné vždy k datu právního úkonu. Žalobci tedy náleží náhrada nákladů řízení, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů, tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 3x [částka], dále třemi paušálními částkami náhrady po [částka] jako náhradami advokátových výdajů za tři úkony právní služby, převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby (podle § 14b, ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a příslušnou DPH. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 10. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.