17 C 10/2012-472 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobou ze dne 2. 2. 2012 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 406 382 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 6. 2011 do zaplacení. Žalovaná částka je požadována jako náhrada škody vzniklé žalobci v důsledku úrazu způsobeného žalovaným žalobci dne 20. 11. 2010. Žalobci vzniklá škoda sestává zaprvé z částky 15 984 Kč, kterou žalobce byl nucen dne 7. 6. 2011 zaplatit MUDr. [jméno] [příjmení] v souvislosti se zubní náhradou žalovaným vyražených zubů. Zadruhé žalobce požadoval po žalovaném náhradu zisku, který mu v důsledku způsobeného úrazu ušel, neboť v důsledku úrazu nebyl dle žalobních tvrzení schopen včas realizovat nasmlouvanou zakázku na tesařské práce v hodnotě 390 398 Kč. Dne 1. 11. 2010 uzavřel žalobce (jako zhotovitel) s manželem své matky [příjmení] [celé jméno svědka] (jako objednatelem) smlouvu o dílo na rekonstrukci střešního pláště na domě, nacházejícím se na adrese [adresa svědka]. Zakázka měla být dle písemné smlouvy o dílo ze dne 1. 11. 2010 žalobcem realizována v termínu od 30. 11. 2010 do 30. 1. 2011 a předmětem díla měly být pokrývačské, klempířské a tesařské práce včetně materiálu za celkovou smluvní cenu 712 077 Kč (vč. DPH), přičemž žalobce měl realizovat pouze tesařské práce v hodnotě 390 398 Kč bez DPH. K realizaci zakázky však dle žalobních tvrzení nedošlo, neboť v důsledku úrazu žalobce, tento nebyl schopen ve sjednaném termínu zakázku realizovat, a objednatel proto od smlouvy odstoupil, a žalobce neobdržel sjednanou cenu 390 398 Kč za tesařské práce, které měl realizovat. Žalovaný souhlasil s nárokem žalobce na částku 15 984 Kč, avšak ve zbývající výši nárok žalobce rozporoval s tím, že žalobní tvrzení týkající se ušlého zisku nejsou pravdivá a není dána ani příčinná souvislost škody s jednáním žalovaného. Dále žalovaný namítal, že počasí v prosinci 2010 a lednu 2011 neumožňovalo realizaci smluvené zakázky na rekonstrukci střešního pláště. V průběhu řízení pak žalovaný namítl, že částku 15 984 Kč žalobci uhradil. K výzvě soudu a po poučení soudem žalobce ohledně nákladů na dosažení zisku doplnil, že pokud jde o nářadí a zařízení potřebné k práci, uváděl žalobce, že používá vlastní vybavení (stavební výtah, motorová pila, úhlová bruska, kladívka, sponkovačky, vodováhy, hřebíkovačky), aniž důkazy o tom označil. Dále žalobce uváděl, že v místě práce bylo zajištěno bezplatné ubytování pro tři lidi, a další osoby se mohly ubytovat za 150 Kč/osoba/noc, opět bez označení důkazů. Pokud jde o náklady dopravy, uváděl žalobce, že jedna cesta [obec] – [obec] a zpět by jej vyšla na 600 Kč a při 2 měsících práce by náklady na dopravu činily cca 5 000 Kč Náklady na odvoz odpadu žalobce vyčíslil na 3 000 Kč na odvoz suti a 5 000 Kč na nebezpečný odpad (šindele). Dále žalobce uváděl, že pro zakázku kalkuloval se spoluprací s klempířem [celé jméno svědka] (s odměnou 17 662 Kč) a dalšími dvěma pomocníky, kterým by uhradil 12-13 tisíc Kč na osobu a měsíc. K výši ušlého zisku žalobce po dalších výzvách a poučení soudem doplnil svá tvrzení a uváděl, že pokud jde o náklady, které je nutno odečíst od sjednané smluvní ceny ve výši 712 877 Kč, jedná se pouze o materiál v hodnotě 256 944 Kč (znaleckým posudkem Ing. [příjmení] doloženo, že materiál bylo možno pořídit za částku 228 631,77 Kč bez DPH), náklady na klempířské práce v hodnotě 26 612 Kč a náklady na odměnu pro I. [celé jméno svědka] ve výši 38 666 Kč za dva měsíce práce (doloženo fakturami z roku 2010). Podle doplnění žalobce by tak výše ušlého zisku měla činit 292 030 Kč. O žalobě již bylo částečně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 8. 2015 č. j. 17 C 10/2012 – 145, kterým soud ve výroku II. pravomocně ke dni 6. 10. 2015 žalobu částečně zamítl, a to v rozsahu 206 382 Kč. Dále bylo o žalobě částečně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 24. 1. 2019 č. j. 17 C 10/2012 – 321 (částečně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu), kterým soud pravomocně ke dni 26. 3. 2019 žalobu částečně zamítl, a to v rozsahu částky 15 984 Kč a úroku z prodlení z částky 222 366 Kč. Nadále zůstal předmětem řízení žalobcem uplatněný nárok ve výši 184 016 Kč se zákonným úrokem z prodlení, o němž soud rozhodl tímto rozsudkem. Dále byl ve věci vydán rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2020 č. j. [číslo jednací], kterým byla vyřešena otázka porušení povinnosti žalovaného, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem škody žalobci. Krajský soud pravomocně rozhodl a tím rozsudek okresního soudu změnil tak, že nárok žalobce na zaplacení ušlého zisku z neuskutečněných prací, které měly být provedeny podle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno svědka] dne 1. 11. 2010, je vůči žalovanému v plném rozsahu po právu, neboť sjednaná zakázka nebyla z důvodu odstoupení od smlouvy o dílo ze strany objednatele (pro neschopnost žalobce zakázku provést, kterou způsobil žalovaný) realizována, vznikla žalobci škoda v podobě ušlého zisku, jenž měl za provedení zakázky získat. S ohledem na toto rozhodnutí, je okresní soud tímto závěrem odvolacího soudu vázán, a ohledně důvodů tohoto závěru proto odkazuje na předchozí rozsudek okresního soudu č. j. 17 C 10/2012 – 391 a především měnící rozsudek odvolacího soudu č. j. 84 Co 83/2020 – 419. Předmětem dalšího řízení tak zůstala pouze výše ušlého zisku žalobce. Jelikož v projednávané věci žalobce uplatnil právo na náhradu škody s tím, že k porušení právní povinnosti, z něhož vznikla škoda, došlo dne 20. 11. 2010, je třeba v souladu s § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, právní vztahy účastníků posoudit podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu podle shora citovaného § 420 obč. zák. je a) porušení právní povinnosti, b) vznik škody, c) příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a d) zavinění škůdce. Důkazní povinnost ohledně prvních tří předpokladů odpovědnosti za škodu tíží poškozeného, zavinění (ve formě nedbalosti) se pak předpokládá, přičemž škůdce se může zprostit své odpovědnosti, prokáže-li, že škodu nezavinil. Stanovení výše ušlého zisku není libovolné a musí být provedeno tak, aby byla zjištěna pravděpodobná výše blížící se podle běžného uvažování jistotě (rozhodnutí NS ČR sp. zn. II Odon 15/96 ze dne 31. 1. 1996). Poškozenému může vzniknout nárok na náhradu ušlého zisku, daný rozdílem celkových výnosů z podnikání a nákladů potřebných k jejich dosažení. Náklady, které na dosažení zisku podnikatel vynaložil, získává totiž při své podnikatelské činnosti zpět, neboť k tomu, aby byl dosažen zisk, musí být příjem z podnikatelské činnosti vyšší než vynaložené náklady. Při stanovení výše ušlého zisku se vychází z celkových předpokládaných výnosů z podnikání snížených o předpokládané náklady. Ušlý zisk je tedy hypotetická kategorie a jeho výše je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu, bez ohledu na to, zda tyto náklady byly poškozeným skutečně vynaloženy či nikoliv (rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1233/2006 ze dne 28. 8. 2008). Ušlý zisk musí být vždy specifikován konkrétně, jeho budoucí eventuální dosažení musí být v podstatě nepochybné a nemůže jít jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení nějakého zisku. Je-li ušlým ziskem majetková újma, způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, pak o ušlém zisku nelze v tomto případě hovořit (rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2416/2012 ze dne 29. 11. 2012). Za ušlý zisk je považována pouze ta újma, jež poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodné události nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetkových hodnot, jež se dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh událostí (rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 5171/2008 ze dne 13. 11. 2012). Ke skutkově podloženému závěru, že ke ztrátě zisku došlo, nestačí jen sjednání určité výdělečné činnosti; nezbytné je i zjištění, že k dosažení sjednaného výdělku nedošlo jen z důvodu následků úrazu, a že poškozený by takovou činnost (nebýt úrazu) skutečně vykonal a sjednanou odměnu za ni by obdržel (rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3586/2006 ze dne 28. 1. 2009). Ze smlouvy o dílo č. 2010 a přiložené cenové nabídky dle závěrů odvolacího soudu vyplývá, že dne 1. 11. 2010 uzavřel žalobce (jako zhotovitel) s manželem své matky [celé jméno svědka] (jako objednatelem) smlouvu o dílo na rekonstrukci střešního pláště na domě [adresa svědka]. Zakázka měla být dle písemné smlouvy o dílo ze dne 1. 11. 2010 žalobcem realizována v termínu od 30. 11. 2010 do 30. 1. 2011 a předmětem díla měly být přípravné, pokrývačské, klempířské a tesařské práce včetně materiálu za celkovou smluvní cenu 712 077 Kč (vč. DPH), přičemž přípravné, pokrývačské, klempířské a tesařské práce byly oceněny žalovanou částkou 390 398 Kč bez DPH. Z meteorologických zpráv Českého hydrometeorologického úst