19 C 229/2021-39 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se žalobou podanou proti žalované domáhal zaplacení částky celkem ve výši 42 306,73 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce (tehdy podnikající pod obchodní značkou [jméno] bank!) uzavřel dne 29.9.2019 s žalovanou revolvingový úvěr pod [číslo] na základě kterého poskytl žalované úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce do výše 40 000 Kč. Ke dni 30.1.2020, tedy k datu posledního čerpání úvěru, žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky ve výši 41 553 Kč a to prostřednictvím kreditní karty. Úvěr se žalovaná dle obchodních podmínek zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z dlužné částky, nejméně 500 Kč měsíčně a to s úrokem ve výši 23,76% ročně. V obchodních podmínkách bylo rovněž dohodnuto, že žalobce je pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru, oprávněn nárokovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ze splátky v prodlení. Dne 26.6.2020 v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru, žalobce od smlouvy odstoupil, přičemž odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne 31.7.2020. Žalobce kvalifikovaně vyčíslil výši své pohledávky z nesplaceného úvěru, kdy dlužná jistina činí částku ve výši 40 103 Kč, úroky byly ke dni 31.7.2020 kapitalizovány ve výši 3 816,59 Kč, dlužné pojistné činí částku ve výši 748,75, poplatky ve výši 700 Kč a smluvní pokuta činí částku ve výši 754,98 Kč. Celková dlužná částka z nesplaceného úvěru tak činí 42 306,73 Kč. Protože žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila, domáhá se žalobce svého nároku na zaplacení soudní cestou. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.8.2020, která nabyla účinnosti ke dni 17.8.2020 a na základě které právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku vůči žalované na žalobce. O postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 27.8.2020. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud při jednání provedl důkazy předložené žalobcem, a dospěl soud k následujícím zjištěním. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná s žalobcem uzavřela úvěrovou smlouvu, na základě které poskytl žalobce žalované revolvingový úvěr až do výše max. úvěrového rámce až do částky 40 000 Kč a poskytnutý úvěrový rámec se žalovaná zavázal splácet ve splátkách minimálně ve výši 5% z dlužné částky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,76% ročně. Dle smlouvy o úvěru je žalobce oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z každé částky, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy a to dopisem ze dne 26.6.2020, kde byla žalovaná informována, že úvěr se ke dni 31.7.2020 stane splatným. Dluh žalovaného z tohoto úvěru byl vyčíslen částkou celkem ve výši 46 123,32 Kč. Dluh se tak skládá ze zůstatku nesplacené jistiny ve výši 40 103 Kč, úroky činí částku 3 816,59 Kč, poplatky 700 Kč, pojištění 748,75 Kč a smluvní pokuty 754,98 Kč. Shora uvedené částky byly vypočteny bankovním softwarem žalobce, který podléhá licenci České národní banky, bývá pravidelně auditován a soud nemá důvodu o správnosti shora uvedených výpočtů pochybovat. Na základě shora uvedených důkazů a skutkových závěrů má soud žalobní tvrzení za prokázaná. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.8.2020 a na základě které právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku vůči žalované na žalobce. O postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 27.8.2020. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah, který se řídí ust. §§ 2395 a násl. nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) Dle § 2395 obč. zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy o úvěr splnil a žalované poskytl sjednanou výši úvěru, žalovaná svůj závazek splatit úvěr i s úroky nesplnila. Úroky z prodlení se řídí ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. a běží ode dne následujícího po dni, kdy byl úvěr zesplatněn, tedy ode dne 1.8.2020. Pokud jde o smluvní pokutu, tuto žalobce rovněž nárokuje po právu, neboť ujednání o smluvní pokutě jsou součástí úvěrové smlouvy, která je žalovanou řádně podepsána. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., věta první, kdy soud žalobci, co by úspěšnému účastníkovi řízení přiznal plnou náhradu nákladů řízení oproti účastníku neúspěšnému. Protože byl žalobce zastoupen advokátem, soud náklady vypočetl dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Celková výše nákladů řízení je tvořena částkou 13 018,60 Kč. Odměna za právní zastoupení se skládá ze tří úkonů právní služby á 2 820 Kč (příprava a převzetí věci, zaslání předžalobní výzvy, sepis žaloby) tří režijních paušálu á 300 Kč DPH z uvedených částek činí 1 965,60 Kč Soudní poplatek žalobce zaplatil ve výši 1 693 Kč Celkem tedy žalobci přísluší náhrada ve výši 13 018,60 Kč. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., do tří dnů od právní moci rozhodnutí.