20 C 314/2020-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat mu osobní automobil tovární značky Honda Civ Coupe CRX, [registrační značka], [VIN kód]. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným ústní kupní smlouvu s odkládací podmínkou, jejímž předmětem byla koupě osobního automobilu tovární značky Honda Civ [typ vozidla] [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód]. Žalobce disponuje velkým technickým průkazem, který prokazuje jeho vlastnictví k vozidlu. Dne 6. 3. 2018 došlo po vzájemné dohodě k předání vozidla žalovanému s odkládací podmínkou, když žalovaný si vozidlo odvezl a žalobci byly zanechány pouze [registrační značka], velký a malý technický průkaz s tím, že jakmile uhradí žalovaný celou částku smluvené kupní ceny v celkové výši 15.000 Kč, vydá žalobce žalovanému registrační značky, velký a malý technický průkaz a v tomto okamžiku by na žalovaného přešlo vlastnické právo k vozidlu. Po převzetí vozidla dne 6. 3. 2018 však aktivní komunikace ze strany žalovaného značně opadla, žalovaný neuhradil kupní cenu dle dohody a tím nesplnil svou povinnost, jakožto kupujícího. Žalobce v důsledku nekonání žalovaného proto musel žalovaného opakovaně urgovat a zjišťovat, kdy mu bude kupní cena uhrazena, popř. kdy dojde k vrácení vozidla. Žalovaný však reagoval pouze za pomoci vyhýbavých odpovědí a výmluv, ze kterých lze dovodit záměrné oddalování úhrady kupní ceny, což vyplývá z přiložené komunikace. Posledního půl roku již žalovaný žalobci na zprávy nereaguje vůbec, a to i přesto, že stále smluvenou kupní cenu neuhradil a zároveň má zcela neoprávněně v držení věc, jejímž vlastníkem je žalobce. Z toho důvodu žalobce odstoupil od kupní smlouvy a požadoval vydání vozidla na uvedenou adresu. Žalovaný však do dnešního dne navzdory opakovaným výzvám vozidlo žalobci nevydal. 2. K jednání konaném dne 13.1.2021 žalovaný nedostavil, ačkoliv k němu byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) občanského soudního řádu, svou neúčast řádně neomluvil a ani nepožádal o odročení jednání. Žalobce, který se k jednání dostavil, navrhnul vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. 4. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 5. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. 6. Jelikož žalobce byl ve věci zcela úspěšný, přiznal mu soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], nákladů právního zastoupení za 3,5 úkonu právní služby á [částka] dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 4x režijního paušálu á [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (za převzetí věci, žalobu, předžalobní upomínku ½ a účast při jednání dne 13.1.2021), náhrady za promeškaný čas ve výši [částka] při celkovém počtu 4 půlhodin po 100,00 Kč dle § 14 vyhl. MS č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, cestovného ve [částka] na trase [obec] - [obec] a zpět (1x cesta k jednání, celkem 142,8 km, osobní vozidlo [ty] [anonymizováno], [registrační značka], PH natural 95, spotřeba 5,3 l /100, při ceně 27,80 Kč za 1 litr dle § 4 vyhl. č. 589/2020 Sb., a sazby 4,40 Kč dle § 1 vyhl. č. 358/2019 Sb., a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 1.761,88 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů částku [částka]. 7. Tarifní hodnotu soud stanovil v souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu dle ceny vozidla uvedené v kupní smlouvě. 8. Výzvu k plnění ze dne 7.10.2020 vzhledem k obsahu a rozsahu soud vyhodnotil jako jednoduchou výzvu k plnění, když ji lze považovat za skutkový rozbor avšak nikoli za právní rozbor, když neobsahuje zákonná ustanovení dopadající na vztah mezi účastníky. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce.