21 C 147/2021 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou (návrhem na vydání EPR) domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], založená na [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], registrační číslo C [číslo] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne [datum]. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ve stanovené době však neuhradil. 2. Žalobkyně ke své aktivní legitimaci v žalobě uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], založenou ve [příjmení] republice Německo, se sídlem [adresa], registrační číslo [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizována tři slova]“), přičemž na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla pohledávka za žalovaným postoupena od původního věřitele, tj. společnosti [právnická osoba] Žalovaný ani přes předžalobní upomínku žalobkyni ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Vzhledem k postoupení pohledávky zkoumal soud nejprve aktivní legitimaci žalobkyně. Aktivní legitimaci může žalobkyně, která nabyla pohledávku postoupením, prokázat dvěma způsoby. První způsob spočívá v možnosti prokázat, že postupitelé doručili dlužníku (alespoň do sféry jeho vlivu) oznámení o postoupení pohledávek, viz rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodněprávního kolegia sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9. 12. 2009, v němž bylo judikováno, že ke vzniku povinnosti dlužníka plnit postupníkovi (namísto či vedle postupitele) může dojít i v případě, že např. existence smlouvy o postoupení pohledávky nebyla prokázána či není platná nebo účinná, pokud postupitel jednostranným právním úkonem oznámí dlužníkovi, že došlo k postoupení pohledávky. Druhým způsobem je pak prokázání postoupení platnou a účinnou písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. 8. Žalobkyně soudu předložila prohlášení původního věřitele, tj. společnosti [právnická osoba], o postoupení pohledávek na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] v anglickém jazyce včetně seznamu postupovaných pohledávek, nikoliv však platnou a účinnou písemnou smlouvu o postoupení pohledávek či oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku, který by prokazoval zaslání tohoto oznámení žalovanému, vztahující se k postoupení pohledávky z původního věřitele, tj. společnosti [právnická osoba], na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Dále žalobkyně soudu předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem, jejímž předmětem bylo i postoupení pohledávky za žalovaným. Dále bylo soudu předloženo oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum], ve kterém [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] oznamovala žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 9. Po provedeném dokazování, kdy soud provedl všechny žalobkyní navržené a předložené důkazy, soud zjistil, že žádný z těchto důkazů neprokazuje postoupení žalované pohledávky mezi původním věřitelem, tj. společností [právnická osoba], a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. 10. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní poučení soudu podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání postoupení žalované pohledávky mezi původním věřitelem, tj. společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a zmařila si také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř. a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. 11. Ostatní navržené důkazy nemohou mít na rozhodnutí soudu žádný vliv, soud se proto jimi v odůvodnění tohoto rozsudku pro nadbytečnost nezabývá. Jestliže žalobkyně své právo odvozuje od nabytí žalované pohledávky od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která však pohledávku nenabyla (nabytí pohledávky nebylo v řízení prokázáno), pak je pro rozhodnutí zcela bez významu, jestli žalovaná pohledávka vznikla, či jestli bylo platné postoupení mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žalobkyní. 12. Žalobkyně neprokázala svou aktivní legitimaci ohledně žalované pohledávky, soud proto žalobu zamítl. 13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jak však vyplývá z obsahu spisu, žalovanému žádné náklady nevznikly, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.